Stejně jako minulý rok se sešlo na trenčínském letišti začátkem července třicet tisíc lidí. A areál působil i tentokrát opravdu plně. Paradoxně na jednu z největších letošních hvězd – zpěvačku Solange – ale bylo v sobotu večer před osmou hodinou méně lidí, než kolik dokážou přitáhnout největší slovenští interpreti.

Možná to bylo blížící se bouřkou. Třeba to ale dokazuje, že se opravdu lidé neženou na Pohodu za hudebními hvězdami, láká je ale samotná atmosféra. A raději se nechají strhnout něčím, co do té doby třeba neznali. Těch příležitostí je tu dost. Solange nicméně atributy k dech beroucí show nemá. Alespoň ne v pravém slova smyslu.

Intelektuální twerkování

V podstatě jde o "intelektuální" verzi toho, čím baví publikum například její sestra Beyoncé. Solange má kolem sebe talentované hudebníky. Její choreografie je vymyšlená a synchronizovaná do posledního kývnutí hlavou. Scéna je velmi minimalistická, většinou nasvícená dočervena a odpovídá estetice videoklipu Cranes In The Sky.

Odtažitost způsobenou úsporností dokázala na druhou stranu Solange bourat občasným twerkováním nebo výletem k fanouškům v prvních řadách. Na pódiu tak propojuje estetiku bombastických arénových večerů populárních div s kompozicí vystoupení skupin Motownu šedesátých let. Občasná afektovanost ve výrazu zpěvačky taky nepřekážela. K její hudbě stojící na pomezí soulu a R&B póza sedí, opět tak svým způsobem odkazuje k známější sestře.

Prudký liják, který se v druhé půlce do vystoupení vetřel, nakonec zkrátil zpěvačce vymezený čas o půl hodiny. A dost možná to bylo dobře. Feng-šuej hudební hodinka doplněná o stylizovanou jógu byla tak akorát. Těch promoklých odvážlivců do konce moc nevydrželo, o to příjemnější bylo dostat se bez zbytečného tlačení až pod pódium.

Ochutnávka před Colours

Poměrně velký zájem projevili lidé o vystoupení následujícího Benjamina Clementinea, který začal podobně jako Solange se zpožděním. Osmadvacetiletý charismatický Brit, který si vypůjčil kabát s trvalou od své babičky, si získal lidi od první skladby. A to i díky kapele semknuté těsně nad pianem. Od něho většinou Benjamin dirigoval jak pětičlenný sbor, tak i několikrát publikum, které vypomohlo nejvýrazněji při skladbě Condolence. Návštěvníci Colours se mají rozhodně na co těšit.

A podobné doporučení se nabízí v případě alt-J. Ti uzavírali na Pohodě program hlavní scény (pokud nepočítáme tradiční nedělní vítání slunce). Kapela má k aktuálnímu turné nachystanou novou scénu, které dominují LED pásy tvořící jakousi klec. Díky ní jsou členové rozděleni do tří kójí, dojem z písní tak může být pro posluchače ještě eklektičtější.

Vizuální prvky jsou navíc přizpůsobené současnému setlistu, dost pravděpodobně se tak velkých obměn fanoušci v blízké budoucnosti nedočkají. Letos například nezazněl ani jednou singl Hunger Of The Pine, se kterým představila kapela své minulé album This Is All Yours.

Ondřej Bambas Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít