Zemřel herec Jean Rochefort, legenda francouzského filmu známá ze série o Angelice

Francouzský herec Jean Rochefort zemřel v 87 letech. Čeští diváci ho znali například z televizní série o Angelice nebo filmů o "velkém blondýnovi" s Pierrem Richardem. O jeho úmrtí v pondělí informovala agentura AFP.

Paříž Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jean Rochefort

Jean Rochefort | Zdroj: Wikimedia Commons

Kníratý herec, který se prosadil především v 70. letech, hrál ve více než 100 filmech, mimo jiné po boku Jeana-Paula Belmonda.

Jeho kariéra trvala dlouhých pět desetiletí. Během nich získal několikrát francouzskou filmovou cenu Cézar, naposledy v roce 1999 čestného Cézara za celoživotní dílo.

Jeho dcera AFP řekla, že Rochefort zemřel v noci na pondělí v jedné pařížské nemocnici, kde byl hospitalizován již od srpna.

Rochefort natočil více než stovku filmových rolí, a i když řada z nich byla hlavních, největší proslulost mu přinesly výrazné role vedlejší, které vytvořil po boku slavnějších kolegů - například Jeana-Paula Belmonda ve snímcích Cartouche a Muž z Hongkongu či Michele Mercierové v sérii o Angelice. V Angelice byl bývalým advokátem a později velitelem královské policie Degrezem.

Herectví studoval Rochefort, narozený 29. dubna 1930, v Paříži a posléze na konzervatoři v Nantes, kde se seznámil mimo jiné právě s Belmondem.

Komediální talent

Své komediální nadání uplatnil nejprve v divadelním souboru, s nímž často vystupoval v kabaretech, aby postupně přešel k náročnějšímu herectví v avantgardních divadelních společnostech. Působil krátce také v Národním divadle, kde byl partnerem Gérarda Philipa.

Talentovaný herec hrál skvěle klasiku i moderní dramata či komedie a zákonitě nemohl ujít pozornosti filmařů. Od poloviny 50. let se začal objevovat i ve filmu a televizi.

Svůj první film natočil v roce 1956 a jmenoval se Setkání v Paříži. Vytvořil v něm podobně jako v řadě dalších filmů vedlejší roli, v níž uplatnil svůj komediální talent. Postupně se stal skvělým "přihrávačem" slavnějších kolegů a nezřídka svým výkonem zastínil i hvězdy francouzského filmu, k nimž se sám přiřadil až v sedmdesátých letech.

I když hrál postavy záporné, dokázal do nich dát notný kus lidství, nadsázky a humoru, takže nepůsobily plošně a odpudivě, právě naopak - některé jeho "černé typy" si diváci oblíbili.

Ve zmíněné dvojici filmů o Velkém blondýnovi si zahrál jedinečného šéfa výzvědné služby Touloseho, který rozehrává geniální špionážní partie.

Objevil se v kriminálních filmech Čas k umírání či Nevinní se špinavýma rukama, v psychologických dramatech Krab-bubeník nebo Studený pot, v historických freskách typu Slavnost začíná, Kapitán Fracasse či Železná maska.

Často stál před kamerou jako jedinečný svůdce, čemuž napovídají i názvy filmů Sukničkář, Nenávidím blondýnky, Bože, jak hluboko jsem klesla či Záletník z roku 1976. Tato komedie patří k jeho nejlepším.

dbr, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme