Poznal jsem strasti migrace, ale i odvahu a bratrství, říká mladý herec z filmu Já Kapitán
Jaké je pro debutujícího náctiletého herce představovat jednu z hlavních rolí v mezinárodním filmu, který se odehrává na moři, v poušti anebo ve vězení během africké migrační odysey? I o tom mluví v rozhovoru pro Radiožurnál a web iROZHLAS.cz Moustapha Fall, který si po boku Seydoua Sarra zahrál v italském snímku Já Kapitán senegalského mladíka, který se vydá na cestu do Evropy.
Jaké bylo natáčení filmu Já Kapitán, který se odehrává na moři i v poušti? Je to velká odysea?
Byl to můj úplně první film. Neměl jsem žádné zkušenosti a nebylo to jednoduché. Ale natáčení proběhlo dobře. Musím říct, že režisér Matteo Garrone nám hodně pomohl dostat se do role, abychom byli přirození.
Bratrství v poušti a tmě. Na Oscara nominovaný Já Kapitán je odyseou dvou senegalských teenagerů
Číst článek
Nejtěžší to bylo v Maroku, protože tam jsme točili na poušti. Přes den je tam obrovské horko a v noci zase velká zima. Ale s Matteovou pomocí to všechno dopadlo dobře.
Znal jste Garroneho a jeho filmy? Je to totiž tvůrce, který natáčí magicko-realisticky laděné snímky, takže by bylo asi zřejmé dopředu, že nepůjde jenom realisticky o samotnou cestu, ale že tam budou i nějaké magické prvky…
Ne, neznal jsem ho. Dřív jsem se zaměřoval na divadlo, film jsem vůbec nesledoval. Pak jsem se ale dozvěděl o tomto castingu a řekl si, že bych to rád zkusil. A navíc tam byla ta Itálie! Mattea jsem pak poznal, je to opravdu výjimečný člověk. Ohromně skromný, ale mimořádný.
Změnil film nějak váš pohled na migraci?
Ano, určitě. Dřív jsem neznal nikoho, kdo by něco takového podstoupil. Vždycky jsem jenom slyšel „migrace, migrace“ v médiích. Ale během natáčení jsem pochopil, do jaké míry ti lidé musí trpět, když jdou třeba pouští nebo když cestují po moři. Musím říct, že se celý můj život se Já Kapitán dost změnil. Hodně jsem se naučil.
Myslíte, že při promítání pro diváky a divačky bude mít zásadně jiné vyznění v Evropě a v Africe?
Podle mě ano. Myslím si, že to bude jiné, protože mnozí Afričani se chtějí na cestu pustit, zatímco Evropani se to spíš snaží pochopit.
Odradí Já Kapitán někoho, kdo by se na takovou cestu chtěl vydat? Anebo je to spíš odysea, příběh dospívání a překonání životních potíží a překážek globálního světa?
Myslím, že by to mohlo někoho odradit. Dokud ale budou v našich zemích problémy jako teď, tak se Afričani budou na cestu dávat pořád. Pro ně je to prostě sen, vidět svět a dostat se k lepšímu životu.
Vy a váš herecký kolega Seydou Sarr jste se před natáčením znali, nebo ne? Film je totiž také příběhem velkého kamarádství, které hodně ustojí a překoná.
Ne, poznali jsme se až během natáčení, kdy jsme spolu trávili veškerý čas. Pro mě ten film byl vlastně něco úplně nového. Jsem introvert a žádné takové přátelské vztahy jsem dřív neměl.
Při tomhle filmu jsem se naučil celou řadu věcí. Jednak jsem pochopil, co je to přátelství, ale také jsem pochopil, co to je bratrství. A seznámil jsem se s celou řadou témat. Co je to migrace a co je to odvaha.
A teď se chcete dál věnovat filmu?
Ano, rád bych pokračoval ve své filmové kariéře. Rád bych vždycky vyjádřil nějaké poselství, které normálně nemůžete říct. Ale taky by se mi líbilo dělat film, kde bych vystupoval třeba jako princ, nebo temné příběhy, kde bych byl upír nebo něco takového. Třeba jako v seriálu Stranger Things. Když jsem sám, tak si někdy představuji i třeba ďábelské věci.
Rozhovor tlumočila Eva Jettelová
