Nicolas Cage do všech vašich snů. Hollywoodský herec se ve filmu vyrovnává s vlastní ‚memefikací‘
Je hollywoodskou ikonou, ze které si na internetu rádi utahují. Ve svém novém filmu hraje průměrného vysokoškolského profesora, který se začne objevovat ve snech své rodiny, studentů, známých i zcela náhodných lidí z druhého koutu světa. „Nechci, aby to vyznělo jako otřepaná fráze, ale byl to splněný sen,“ říká Nicolas Cage o spolupráci na tragikomickém snímku To se mi snad zdá. Od příštího týdne ho uvádějí do širší distribuce česká kina.
Tmavá silnice, rozsvícená světla starého auta. Žena před nimi klečí a v náručí svírá svého umírajícího přítele. Potom se náhle odnikud zjeví Paul Matthews (Nicolas Cage) a... prostě jen tak před ní zastaví s rukou zvednutou na pozdrav.
„Je to tak zvláštní. Nic neděláš. Jenom tam prostě jsi, i když se tě to nijak netýká,“ svěří se svému jinak ničím nezajímavému starému známému, který se z ničeho nic stal pasivním aktérem jejích snů.
„Nikdy jsem nic podobného nečetl. Věděl jsem, že do toho musím jít,“ přiznává Cage v online rozhovoru s novináři. Ačkoli má osobně s Paulem Matthewsem pramálo společného – v roli má výše posazený hlas, více se hrbí a nosí falešný nos a paruku – v tom, jak se vysokoškolský učitel potýká s nově nalezenou internetovou slávou, mohl 60letý hollywoodský herec čerpat z vlastní zkušenosti.
„Před lety jsem udělal tu chybu, že jsem se jednoho rána probudil a vygooglil se,“ vypráví o chvíli, kdy objevil populární video s názvem Nicolas Cage Loses His Shit (Nicolas Cage se hroutí), které bez jakéhokoli kontextu dává dohromady okamžiky Cageova hereckého maximalismu.
Sám Cage se proto označuje za jednu z prvních obětí „memefikace“, tedy fenoménu internetové kultury, kdy se nejčastěji obrázek hojně sdílí za účelem předání vzájemně chápané informace a pobavení. Cageův živý mimický projev jakoby k tomu byl přímo stvořený.
Tři mušketýři nejsou tak úplně hrdinové. Athos je zlomený šedý vlk, říká herec Vincent Cassel
Číst článek
„Nedokázal jsem pochopit, co se mi to děje. Nemohl jsem to zastavit, nemohl jsem to kontrolovat, nemohl jsem nic dělat. A rostlo to exponenciální řadou,“ popisuje období kolem roku 2011, kdy začal internetem kolovat například jeho sarkastický výraz ze snímku Polibek upíra doplněný o frázi „you don’t say“, neboli „no nepovídej“.
I když už se tedy dnes podle svých slov „kamarádí s memy“, do role nevýrazného učitele s řídnoucími vlasy mohl promítnout všechen zmatek a frustraci, které pociťoval během prvních chvilek své virální slávy.
Pochvaluje si přitom také spolupráci s norským režisérem, scenáristou a střihačem Kristofferem Borglim. Ten podle Cage patří k nové generaci filmařů, která nad herci jeho kalibru ještě nezlomila obraznou hůl.
„Ti staří ‚strážní‘ už si mě zaškatulkovali a odepsali ze svých projektů,“ říká herec s více než 40letou kariérou a stovkou filmů na kontě. „Mladí tvůrci pro mě mají lepší využití a ještě stále se dokážou nadchnout pro to, co můžu jejich filmům přinést,“ dodává.
Snímek To se mi snad zdá uvádí v předpremiéře pražské kino Světozor. Do širší distribuce vstoupí ve čtvrtek 11. ledna 2024.
