I biozemědělství znamená pro přírodu více škody než užitku. Filmaři se ptají jak pěstovat a neničit
Jakékoli zemědělství je velký zásah do přírody, výjimkou není ani biozemědělství, které páchá obrovské škody na rozmanitosti druhů. Ukazuje to například výzkum vědců z cambridgeské univerzity publikovaný v roce 2018. „V Evropě pořád pěstujeme plodiny na nevhodných půdách. Mohli bychom je vrátit přírodě a místo toho se soustředit na ty nejúrodnější,“ říkají nizozemští filmaři Karsten de Vreughd a Hidde Boersma.
Jak vás napadlo zabývat se zemědělstvím, půdou?
Karsten de Vreughd: Jsem filmař a Hidde má doktorát z půdní mikrobiologie. Je to vtipná kombinace, vědec a umělec spolupracují.
Poslechněte si rozhovor Martina Srba s autory filmu Vydlážděný ráj Karstenem de Vreughdem a Hidde Boersmou
Hidde Boersma: Často to vypadá tak, že přijdu s něčím nudným. Karsten z toho udělá něco vtipného a tvůrčího. Takhle asi pracujeme.
To je i případ vašeho nejnovějšího filmu, který se jmenuje Vydlážděný ráj (Paved paradise)?
Karsten de Vreughd: Ano. Hidde za mnou před dvěma lety přišel, že chce natočit film o využívání půdy. Říkal jsem si: To snad ne, to je nuda. Ale on na to, že je to moc důležité, tak jsem se ho vyptával.
Zeptám se i já…
Hidde Boersma: Podle mě to je fascinující. Biologii jsem studoval před dvaceti lety a už tehdy se vědělo, že biodiverzity ubývá hlavně proto, že se ztrácí přirozené prostředí.
Na farmě v Brně pomáhá robot-agronom. Kontroluje rajčata, rozeznává choroby a sleduje úrodu
Číst článek
Jenže ve veřejném prostoru se debatovalo o všem možném – o dusíku, pesticidech, mikroplastech – jenom ne o využívání zemědělské půdy. Potřebujeme více prostoru pro přírodu a pěstovat potraviny na menší ploše.
Karsten de Vreughd: Jako lidé jsme zvyklí uvažovat takhle: Když je něco špatně, vrátíme se o krok zpět. Harmonie s přírodou, zpomalit...
Chceme ale upozornit na to, že i tento přístup může poškozovat životní prostředí. Neříkáme, že je to vždycky špatně a že intenzifikace je vždycky dobře! Není to buď-anebo, ale jedno s druhým.
Zemědělství jako takové
V čem je podle vás problém?
Hidde Boersma: Organické zemědělství zabírá o třicet až čtyřicet procent více půdy, aby vytvořilo stejné množství potravin.
Když porovnáte hektar biopole a konvenčního pole, na tom bio sice žije více živočichů, ale vykoupené je to tím, že potřebuje větší plochu. Může být lepší zintenzivnit pěstování a nechat prostor opravdové divočině.
‚Úroda poloviční a se škůdci.‘ Akce Podívej se do pole ukazuje, jak postřiky zlepšují výnosy v zemědělství
Číst článek
Karsten de Vreughd: Navštívili jsme univerzitu v Cambridgi, kde vyzkoumali, že jakmile začnete půdu jakkoliv obdělávat, osmdesát procent biodiverzity je pryč.
Nezáleží na tom, jestli jste ekofarma. Intenzivní zemědělství je problém, ale nevyřešíme ho extenzivním zemědělstvím. Problém je zemědělství jako takové a musíme pochopit, že jídlo není zadarmo.
Musíme si vybrat: Chceme zabrat půdu? Chceme pesticidy? Chceme zavlažování? Tohle všechno musíme vyvažovat. Potřebujeme co největší výnosy, a přitom co největší biodiverzitu.
Nebude to nikdy na sto procent, ale třeba padesát na padesát nebo třicet na sedmdesát... Jak to má být, to nevím. Je to na našem rozhodnutí, jak si ceníme jídla a přírody.
Zachytili jste ve filmu nějaký dobrý příklad?
Karsten de Vreughd: Ve filmu porovnáváme sdílení půdy s přírodou, versus rozdělení půdy – separace zemědělství a volné přírody. Obojí má své výhody i nevýhody. V případě rozdělení máte víc prostoru pro opravdovou přírodu.
Tohle udělali v Kostarice v 80. letech – zastavili kácení pralesů, vybrali si nejúrodnější půdu pro zemědělství a všechno ostatní vrátili přírodě.
Není to ideální, pořád mají problémy třeba s pesticidy nebo se znečištěním vody, ale biodiverzita je úžasná. Potřebují ještě optimalizovat intenzivní zemědělství, aby nebylo tak škodlivé.
Hidde Boersma: Myslím, že by to mohl být vzor pro Evropu. Tady pořád pěstujeme plodiny na nevhodných půdách. Mohli bychom je vrátit přírodě a místo toho se soustředit na ty nejúrodnější. To by byl fantastický kontinent.
