Vláda udělala chybu. Učitelům přidává špatně
Až do minulého týdne bylo možné vládu bezvýhradně chválit za naplňování jednoho jejího důležitého záměru – soustavného a srozumitelného navyšování učitelských platů.
Teď udělala – konkrétně ministr školství Robert Plaga (za ANO) – hrubou chybu: na příští rok dá kantorům do tarifní, tedy zaručené složky platů, pouze čtyři procenta, nikoli očekávaných 9. Což je nepochopitelné, vláda na tom neušetří, jen oslabí důvěru učitelů.
V programovém prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) je úplně konkrétní slib zvýšit platy na 150 procent jejich úrovně z roku 2017. Tedy nějakých 47 500 korun hrubého.
Věrohodně ho celou dobu plnil, za roky 2018 a 2019 vzrostl průměrný plat učitele o více než 28 procent a dostal se na 41 tisíc. Letos v prvním pololetí to bylo o něco méně, ale sumu vždycky zvednou odměny na konci roku.
Oněch asi 47 tisíc už to příští rok nebude, ale to můžeme vládě klidně odpustit. Podstatný je totiž dlouhodobý závazek, který se už začal měnit v jasné sdělení – tak trochu i díky letošní nejistotě způsobené koronavirem –, že učitelskému povolání se vrací prestiž, protože je stabilní, začíná být slušně placené a stát ani v budoucnu nebude na kantorech šetřit.
Věrohodně a srozumitelně
Platy ve školství byly dlouho opravdu mizerné a politické reprezentace s tím roky nic nedělaly.
Díky koronavirové krizi přibývá zájemců o učitelskou profesi. Vedení škol si tak může z uchazečů vybírat
Číst článek
Když si srovnali učitelé své mzdy s ostatními vysokoškoláky v ekonomice, byli dlouho na polovině, letos to bude snad 70 procent, průměr Evropské unie je takřka 90 procent a ve Finsku nebo Německu se učitelé právníkům, inženýrům, nebo lékařům vyrovnají. To hraje pochopitelně důležitou roli, když se i nejlepší studenti středních škol rozhodují o svém povolání.
Učitelé jsou klíčem ke všemu dobrému i zlému v každé škole. Zvyšování platů jako motivace zabrala v Estonsku a u nás třeba v soudnictví.
A teď tedy přišel zlom ve vládním přístupu. Z celkového navýšení o devět procent půjdou do tarifní části jen čtyři procenta, zbytek do odměn.
Přitom ještě na konci srpna ministr Plaga tvrdil: „Moje představa rozhodně není, že by to mělo většinově směřovat do nadtarifních složek platů. Bavíme se o rozdělení od šesti procent do tarifní částky až po osm procent.“
Připomeňme, že vloni se do stávky za celých deset procent do tarifů (vláda si prosadila poměr 8:2) zapojila polovina škol v Česku.
Kdyby alespoň ministr s řediteli a odbory jednal a přesvědčoval je třeba argumentem: letošní rok s distanční a kombinovanou výukou ukázal, že mezi učiteli jsou velké rozdíly a ředitelé by měli mít možnost dát víc peněz těm opravdu dobrým.
To se ale nestalo. Ministr hovořil v Českém rozhlase o dotahování nějakého mezinárodního průměru složky nárokové s odměnou.
Jistě, letošní rok byl výjimečně obtížný, ne na vše byl čas, ale to platí nejen pro ministerstvo, ale především pro ředitele, učitele i děti. Teď proto měla vláda zvýšit platy zase věrohodně a srozumitelně – tedy všem o devět procent. A hledat další peníze na investice do učitelů, jejich vzdělávání a motivace.
Děti ve třídách i doma u počítače si to zaslouží.
Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus
Robert Fico se vrátil způsobem, který vrhá stín na česko-slovenské vztahy
Petr Šabata
Snaha udělat z Česka střízlivější zemi neuspěje. Ke škodě i k radosti lidu
Petr Honzejk
Na německé cestě demokratického rasismu
Petr Fischer
Nová Kaledonie, kamínek ve francouzské botě
Klára Notaro