Probuďte zdravotnictví, peníze jsou málo

Přece jen se našly peníze také na zdravotnictví. Uvést nějaký rozumný důvod pro zvýšení rozpočtového schodku z 200 na 300 miliard korun se jistě hodí, proč tedy nepoužít zdravotní pojišťovny a jejich prostřednictvím tolik populární lékaře.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

Zdravotnictví se neřídí úplně snadno, píše Petr Holub. Ilustrační foto | Foto: Petr Topič | Zdroj: MAFRA / Profimedia

Vládou a sněmovnou ohlášenou částku 500 korun měsíčně navíc za státního pojištěnce si vyžádali ředitelé nemocnic, teď ji také dostali. Letos půjde dohromady o nějakých 20 miliard, a tím se aspoň odbourá část ztráty způsobené výpadkem pojistného.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář Petra Holuba

Možná se v těchto vypjatých dobách, kdy na sestrách a lékařích tolik záleží, nehodí vyptávat, na co se zmíněné miliardy použijí. Přesto však otázka, a zvláště odpověď na ni patří k podivuhodnému příběhu, který právě zažíváme s koronavirem.

Zdravotnictví se neřídí úplně snadno. Ministr tedy tváří v tvář bezprostřední hrozbě ničivé epidemie zakázal plánované operace a výkon nemocnic poklesl na třetinu. Tím se ale nic neušetří, protože zdravotnictví má většinu fixních nákladů, tedy za platy personálu, provoz budov a údržbu přístrojů.

Uvolňování krizových opatření: v pondělí otevřou obchody do 2500 metrů či autoškoly

Číst článek

Naopak přibyly náklady na boj s koronavirem, tedy především za ochranné pomůcky a za testy. Pokud se k tomu připočte, že oslabila koruna a nedostatkový materiál se kupuje bez ohledu na cenu, pak se 20 miliard ani nezdá tolik.

Návrat do běžného provozu

Přesto nelze přehlédnout, že během nouzového stavu dostávají pojištěnci za své peníze méně služeb. Lékaři se z nařízení vlády a hygienické služby museli soustředit pouze na akutní případy, do kterých patří i nákaza koronavirem, a jinak v zásadě celé zdravotnictví stojí.

Nejlépe je to vidět na provozu intenzivních lůžek. Existují různá čísla, lze však s klidem důvěřovat datům portálu iROZHLAS.cz. V Česku je intenzivních lůžek 4500, přitom přes 1500 je rezervováno pro případy nemoci covid-19. Na druhé straně, nemocnice nikdy nehlásily víc než 400 pacientů s koronavirem. Jak ukazují dosavadní data z Česka i Německa, na jednotku intenzivní péče se dostane asi čtvrtina z nich.

Pro Česko tedy platí, že jeho kapacity v klidu stačí nejen pro současný případ, kdy je nakažených pět tisíc, ale že jich může být až 75 tisíc. Dobrou přípravu je tedy možné ocenit a kritiku přehnaných obav si odpustit. Před měsícem nikdo nemohl vědět, že epidemie proběhne v Česku a skoro v celé Evropě tak uměřeným způsobem.

Přesto je těžké snést představu, že se nepoužívají tak ohromné zdravotnické kapacity, s jejichž využitím by mohli lékaři pomoci tolika lidem. Ve chvílích, kdy se rozhoduje o dorovnání příjmů pro zdravotníky, je také na čase se ptát, kdy se nemocnice a ordinace vrátí do běžného provozu.

Autor je komentátor serveru Echo24

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme