Nové datum vystoupení teď připadá na populární anglosaský svátek Halloween. Při něm děti ve strašidelných maskách chodí ode dveří ke dveřím a prosí o nějakou tu sladkost. Evropská sedmadvacítka teď může jen doufat, aby ve stejný čas nestála znovu u jejích dveří britská premiérka – nebo premiér – a nežádali o další odklad.

Přehrát

00:00 / 00:00

Filip Nerad: Macron pozlobil summit. Brexit tak může EU strašit do Halloweenu

Tak daleko to ovšem dojít nemusí. Stačí jediné, co se ovšem už měsíce ukazuje jako to nejtěžší. Aby britští poslanci schválili brexitovou smlouvu s unií. Pokud by to stihli do evropských voleb, nemusely by se v Británii ani konat.

Zvládnou-li to kdykoli po nich, tak sice na ostrovech asi proběhnou jedny z nejabsurdnějších voleb v dějinách, ale Spojené království nebude muset s vystoupením z unie čekat až na předvečer svátku Všech svatých a bude moci odejít dřív. Vzhledem k neschopnosti britských politiků prolomit brexitový pat během půlroku od dohody na rozvodové smlouvě, tak ani dalšího půl roku na její schválení ale nemusí nic řešit.

Rozuzlení brexitové odysey

Už třetí konečný termín britského rozloučení s unií je jako obvykle na evropských summitech výsledkem kompromisu. Zatímco Theresa Mayová žádala odklad do konce června, většina lídrů sedmadvacítky byla skeptická k rychlosti rozhodování ostrovních zákonodárců a dávala přednost delšímu posunu. Buď do konce letošního roku, nebo až do března roku příštího.

Převzato z Plusu

Tato myšlenka ale narazila na požadavky jednoho z účastníků bruselské schůzky, který už měsíce hraje v brexitovém dramatu roli zlého policajta.

Francouzský prezident Emmanuel Macron trval pouze na krátkém odkladu a výměnou za souhlas s dlouhým posunem žádal záruky, které měly Británii de facto postavit do pozice člena druhé kategorie.

Ostrakizace Londýna

Britové by podle jeho představ nesměli do nové Evropské komise vyslat svého komisaře, měli ztratit právo blokovat důležitá rozhodnutí unie a v případě, že by dělali problémy, mohlo by se jim členství zkrátit. Taková ostrakizace Londýna by sice podle unijních právníků byla proti evropským smlouvám, odvěký kontinentální rival Británie z ní ale odmítal ustoupit.

Oficiálně byly důvodem tohoto nekompromisního francouzského postupu obavy Paříže, že by odcházející Britové mohli sabotovat významné reformy, které unie v příštím období plánuje.

A na které nejvíc tlačí právě Macron. To i přesto, že britští zástupci doposud ctili gentlemanskou dohodu a do některých důležitých rozhodnutí evropského bloku už nezasahovali.

Francouzský prezident se tak spíše potřeboval ukázat jako rázný lídr ve světle svých domácích problémů a nadcházejících evropských voleb, kde jeho hnutí hrozí porážka od nacionalistů Marine Le Penové. Tato sázka Macronovi alespoň v Bruselu vyšla a summit ve snaze zachovat jednotu sedmadvacítky v délce brexitového odkladu slevil.

Británie by tak nově měla opustit unii nejpozději s koncem mandátu ještě stávající komise bez nutnosti uvalovat na ni drakonické požadavky šéfa Elysejského paláce.

A jakákoli rozhodnutí o budoucnosti unie se do odchodu Londýna budou dělat bez jeho účasti, podobně jako to dělají země eurozóny v případě měnové unie.

Teď už zbývá pouze čekat, zda půlrok navíc bude k rozuzlení brexitové odyseje stačit, nebo bude brexit v unii strašit i po Halloweenu.

Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít