Důchodovou reformu potřebujeme, ještě víc ale musíme dbát na mezigenerační solidaritu

Zrušením druhého hradního setkání, které se týkalo změn důchodů, hnutí ANO definitivně hodilo vidle do jakékoliv dohody o důchodové reformě z dílny ministerstva práce a sociálních věcí. Jen pro připomenutí, ta řeší nedostatek peněz na důchodovém účtu především prodloužením věku odchodu do důchodu.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Senioři

Důchodová reforma je politickým tématem posledních tří dekád (ilustrační foto) | Foto: Fotobanka stock.xchng, Pierre Amerlynck

Druhý pilíř, samostatné individuální důchodové účty a podobné finanční operace, jsou i pro současnou vládu tabu. Bez ohledu na upozornění ekonomů, že výdaje na důchody v budoucnosti rozpočtu zlomí vaz.

Přehrát

00:00 / 00:00

Julie Hrstková: Důchodovou reformu potřebujeme, ještě víc ale musíme dbát na mezigenerační solidaritu. V obou směrech

Takže jaká je reálná situace? Důchody už nyní činí největší výdajovou položku rozpočtu. Jakákoliv snaha o změnu narazí na odpor některé části politiků. Bez ohledu na vládu.

Jak dlouho je tato situace udržitelná? Demografická situace podle poslední prognózy Českého statistického úřadu vypadá takto: v nejbližších několika letech sice každý rok poroste počet seniorů, díky silným populačním ročníkům ale ještě chvíli poroste počet lidí v pracujícím věku, kteří odvádějí do systému peníze. I proto se dá se pochopit, proč se nikomu do zásadních změn nechce.

Eroze mezigenerační solidarity

První krize nastane ve chvíli, kdy půjdou do penze tzv. Husákovy děti. Počet lidí v produktivním věku se sice příliš nezmění, počet seniorů nad 64 let ale stoupne o několik set tisíc. A to už bude extrémně náročné na rozpočet a bez dalších změn neufinancovatelné.

Jen k této situaci dojde až za deset či patnáct let, tedy v době, která pro aktuální politické vítězství není podstatná.

Bohužel za necelých dvacet let ode dneška prudce stoupne počet starých a současně začne velmi rychle klesat počet těch, kteří by se o ně mohli jakýmkoliv způsobem postarat. A tento trend se má prohlubovat.

Čeští senioři berou nadprůměrné důchody. Za těmi nejvyššími musíme do Švýcarska nebo Norska

Číst článek

V době, kdy současní padesátníci budou skutečně potřebovat plnou zdravotní, sociální i finanční podporu, protože nebudou fyzicky ani mentálně schopni se o sebe postarat, bude v Česku o 700 tisíc seniorů víc než dnes. Současně počet všech mladších lidí včetně kojenců klesne o milion a sto tisíc.

V tu dobu nebude problémem penzijní reforma, ale prosté zabezpečení přežití penzistů, kteří budou představovat neúměrný nápor nejen na penzijní, ale také na zdravotní a sociální systém.

A bude čistě na ochotě generace, která teď prožívá krizi bydlení a nemůže dostat své děti do škol a školek, zda bude vůbec ochotna se o své předky postarat. S přihlédnutím k tomu, že tím, co se jí od jejích předků dostává, jsou „dobré rady“, případně nové komise, a nikoliv potřebné změny, po kterých volá.

Důchodová reforma je politickým tématem posledních tří dekád. Jestli ke změnám dojde letos nebo napřesrok, to je v tomto horizontu nepříliš podstatné.

Daleko horší je ale dlouhotrvající eroze mezigenerační solidarity. Která se v budoucnu vrátí jak bumerang těm, co nejsou ochotni připustit, že pokud nedojde ke změně, jako společnost, kde má každý člen svoje práva i povinnosti, končíme.

Autorka je komentátorka Hospodářských novin

Julie Hrstková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme