ituace v krajských městech je různá, někde se ODS zřejmě chystá vládnout s ANO, jako například v Českých Budějovicích, jinde se naopak snaží vládní strany ANO vyšachovat.
Mezi dosud ohlášenými kandidáty převažují notoričtí kariéristé nebo přesvědčení spasitelé, z nichž ale žádný nepřináší nějaké silné a obecně rezonující téma.
V obecních volbách může být taktika Andreje Babiše úspěšná. K úspěchu ve volbách prezidentských ale bude potřebovat daleko širší elektorát, míní Jan Vávra.
Pod dojmem války na Ukrajině, nedostatku plynu a rostoucích cen energií se řada našich politiků a komentátorů snaží téma ochrany klimatu z veřejné debaty vytěsnit. „Green Deal posuňme dýl,“ říkají.
Není to tak dávno, co ODS prohlašovala, že je euroskeptickou stranou. Tvrdit, že Evropa je náš úkol, jak zní slogan předsednictví, by nedávno pro politiky ODS hraničilo s politickou sebevraždou.
Může se zdát, že není vhodná chvíle mluvit o přijetí eura v Česku, na druhou stranu je však inflace české koruny oproti inflaci eura skoro dvojnásobná.
Cesta Petra Fialy vlakem do Kyjeva, kde se spolu s polským a slovinským premiérem setkal s Volodymyrem Zelenským, je v našich médiích označována jako silné a statečné gesto.
Přestože české prezidentské volby se uskuteční až v příštím roce, média se o ně začínají zajímat již nyní. Podle komentátora Jana Vávry to ukazuje, jak jsou mezi voliči oblíbené.
V České republice je to ještě markantnější. Naše volby nerozhodly programové otázky nebo volební sliby. Vládní strany na věcné debatě neměly zájem a opozici se žádné nosné téma nastolit nepodařilo.
Ekonomové hovoří o krizi a nabízejí nejrůznější modely, jak růst opět podpořit. Panuje všeobecně sdílené přesvědčení, že bez růstu je naše civilizace ohrožena, nebo že snad dokonce zanikne.
Otázka, jestli je model liberální demokracie univerzální, nebo národy mají mít právo na vlastní pojetí, se v době identitární paniky řeší často. Nejde je odbýt tvrzením, že náš model funguje všude.
Různé státy mají zažitou různou míru toho, co je pro veřejné činitele přípustné. Kupříkladu veřejnost skandinávských států je na své politiky velice přísná. Je tam také nejnižší míra korupce.
Václav Klaus hovořil rád v 90. letech, kdy si osvojil roli apoštola konzervativismu, o malém, ale výkonném státu, který zajišťuje základní atributy, ale jinak se plete lidem do života co nejméně.
Je evidentní, že prudký nárůst počtu nakažených nemá na svědomí jen opožděná a chaotická opatření naší vlády. Ale že se na něm významně podílí i nedisciplinovanost obyvatel.
Sezónu vládních prázdnin osvěžily dvě regionální kauzy, které potvrdily známou teorii, že krajská nebo komunální politika může být pro schopné výnosnější byznys než ta takzvaně velká.
Je známé, že Andrej Babiš chce všechno řídit sám, ale zkušenosti ukazují, že by měl mnohem více naslouchat odborníkům a soustředit se na prosazování rozhodnutí a koordinaci jednotlivých úřadů.
