Schodek státního rozpočtu v únoru narostl o téměř 80 miliard korun. Únorová čísla podle ekonomky Heleny Horské ale nejsou o stavu státního rozpočtu doposud příliš vypovídající.
Ministr financí zdůraznil, že podle lednového výsledku nelze usuzovat na celoroční výsledek. „Výsledku hospodaření státního rozpočtu po skončení prvního měsíce nelze přisuzovat velkou váhu,“ řekl.
Do rozpočtu se přestal započítávat schodek Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 18 miliard korun a a státní kasa ještě neposlala dodavatelům energií zhruba 14 miliard korun na kompenzace.
Výsledek hospodaření je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek čtvrtý největší v historii Česka. Část státních výdajů pokryla tzv. windfall tax a daň z mimořádných zisků.
Tuzemské ministerstvo financí je podle Dvořáka příliš optimistické, když očekává už příští rok růst kolem dvou procent. Analýzy Oxford Economics předpovídají růst HDP za rok 2024 jen 0,8 procenta.
Ministerstvo financí oznámilo pokles schodku státního rozpočtu. Od srpna se snížil o 13,9 miliard. Schodek za tři čtvrtletí je zatím nejnižší od začátku pandemie covidu na jaře 2020.
Vládní konsolidační balíček a úprava penzijního systému sice mohou změnit trend, do budoucna ale bude podle Národní rozpočtové rady třeba v konsolidaci pokračovat.
Praha||Tomáš Pancíř, fos|Ekonomika|dvacet minut radiožurnálu
„Opakuji, že problém naší země je strukturální schodek. Půjčujeme si na běžné výdaje, které vůbec nesouvisí se stavěním dálnic a zastavěním bezpečnější energetické infrastruktury,“ míní Hampl.
Národní rozpočtová rada také upozornila, že návrh státního rozpočtu na příští rok a výhled na další roky konzervují deficit na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu (HDP).
„Červenec je druhý měsíc po sobě, kdy schodek klesá. Předpokládáme, že tento pozitivní trend bude pokračovat a podaří se nám dodržet plánovaný schodek,“ uvedl ministr financí Stanjura.
Největší obavy z negativních dopadů vnímají obecně mladší respondenti či lidé z nejmenších obcí. Z pohledu volebních preferencí souhlasí zejména ti, kteří volili SPD (87 %) a Andreje Babiše (81 %).
„Vláda nyní hospodaření za první polovinu roku vyhodnotí a rozhodne, zda bude nutné provést úspory,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Na celý rok je plánovaný deficit 295 miliard korun.
„Přestože se blížíme do druhé poloviny roku, kdy prohlubování schodku mohutně zpomalí první příjmy z windfall tax, dividenda od ČEZ či peníze z EU, musíme jako vláda šlápnout na brzdu,“ řekl Stanjura.
Ekonomové poukazují na to, že penzijní systém je neudržitelný. Vláda chce v květnu představit návrhy jeho reformních změn. Výdaje na důchody se za posledních 15 let zdvojnásobily.
Kabinet plánuje snížit počet sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) z nynějších tří, tedy 10, 15 a 21 procent jen na dvě. Vznikla by jedna nová ve výši 14 procent a druhá by zůstala na 21 procentech.
V příštím roce by se podle aktuálního odhadu mělo saldo veřejných financí zlepšit, stále ale zůstane negativní. Centrální banka očekává ve své tabulce schodek 2,8 procenta HDP.
Deficit státního rozpočtu na rok 2023 bude o 80 miliard korun nižší, než schodek na letošek. Během hlasování poslanci schválili přidání více než 1,1 miliardy na platy asistentů pedagogů.
„Saldo bude mírně schodkové, nicméně bude pokryto z přebytků na běžných účtech zdravotní pojišťovny,“ uvedl k plánu na příští rok předseda správní rady, poslanec Tom Philipp (KDU-ČSL).
„Jestli se mi to podaří, nevím,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) o prosazení kroků, díky nimž by měl klesnout v roce 2024 strukturální schodek státního rozpočtu o 70 miliard korun.
U daně z přidané hodnoty by hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek ocenil zásadní změnu, a to takovou, že by existovala pouze jedna sazba DPH.
Premiér Petr Fiala řekl, že zvýšení schodku pokládá za opodstatněné. Růst schodku reaguje na válečný konflikt na Ukrajině i zvyšující se životní náklady obyvatelstva.
Návrh rozpočtu na rok 2023 předpokládá schodek 295 miliard korun. Přiblížil by se ke 400 miliardám, kdyby se do rozpočtu nezanesly mimořádné příjmy z emisních povolenek a z dividend státních firem.
Příjmové straně podle ministerstva financí pomohly vyšší daňové výnosy. Výdaje naopak prohloubily mimo jiné mimořádné valorizace důchodů nebo příspěvek na úhradu nákladů domácností za energie.