Ivana začala žít s partnerem v patnácti, když otěhotněla. Má proto dokončenou jen základní školu. Když porodila podruhé těžce nemocného a otec zmizel za mřížemi, byla na všechno sama.
Pobočky České pošty se ujmou nově digitalizovaných úkonů, jako jsou žádosti o sociální dávky. Změna proběhne od příštího roku a měla by pomoci občanům s horšími schopnostmi a možnosti.
O jednorázový příspěvek na dítě mohou lidé žádat do soboty 1. července včetně. Bude se jim počítat i v případě, když se zjistí, že je žádost špatně vyplněná.
Podle průzkumu, který si nechalo vypracovat ministerstvo práce, rodiny nejčastěji používaly příspěvky na vybavení do škol a školek. Pětina si dávku uspořila.
Místo pár týdnů čekají lidé na sociální dávky i několik měsíců. V Praze někdy i půl roku. Někteří lidé tak nemají na nájem, na jídlo ani na léky. Proč úřady práce hrubě porušují zákonné lhůty?
O tématech jako valorizace důchodů, pomoc nízkopříjmovým domácnostem nebo otázka příjmu státního rozpočtu debatovali ministr práce a sociální věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a sociolog Daniel Prokop.
Každá pátá rodina plánuje výrazné omezení výdajů na děti kvůli stále rostoucím nákladům na provoz domácností, vyplývá to z projektu Česko 2022: Život k nezaplacení.
Pěstouni by mohli od října začít dostávat víc peněz od státu. Příspěvek při převzetí dítěte by se mohl zvednout o 35 procent a měsíční částka na úhradu potřeb dítěte o 27 procent.
„Třetina domácností, 34 procent, říká, že neušetří z měsíčního příjmu vůbec nic nebo do 500 korun. Někteří jsou v hospodaření i pod nulou. Před rokem to byla asi pětina,“ říká sociolog Daniel Prokop.
Webový formulář ministerstva práce, skrze který mohou lidé žádat o pětitisícový příspěvek na dítě, odesílá informace o žadatelích zahraniční firmě mimo Evropskou unii, a to bez souhlasu.
„Problém nevznikl na naší straně, ale intenzivně jej řešíme. Zatím jsme úspěšně přijali desítky tisíc žádostí,“ sdělilo ministerstvo práce a sociálních věcí.
Peníze začnou úřady práce pak vyplácet nejdřív koncem srpna. „Proces jsme se snažili udělat co nejjednodušší. Využíváme data, která už do značné míry máme z registrů,“ uvedl náměstek.
Dávají příspěvky lidem v rámci programu Deštník proti drahotě smysl? Co by se mělo nastavit jinak? Poslechněte si debatu Daniela Hůle a Kateřiny Jirkové v pořadu Pro a Proti.
Vláda u příspěvku na dítě úplně nevyjasnila, jak to s ním je v případě střídavé péče, všímá si Deník N. Tématem pro E15 je pak odchod světových značek z Česka. Více ve výběru z médií Radiožurnálu.
Původně se návrh měl podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) týkat rodin s příjmem do milionu korun čistého platu. Později ale ministerstvo návrh pozměnilo na příjem hrubý.
To, že příspěvek nebude plošný, ale bude odvozený od výše příjmů, podle něj ušetří zhruba miliardu korun. Náklady na úpravu IT systému podle Jurečky budou představovat asi 30 milionů korun.
Analytik Daniel Hůle v rozhovoru pro Radiožurnál kritizuje nestandardní parametry i koncepci příspěvku, na který by měly mít nárok domácnosti s příjmem do milionu korun ročně a dítětem do 18 let.
„Mám pocit, že politici jsou tlačení k tomu, aby hlavně nedávali dávky chudým lidem v problémech, ale de facto všem stejně. To je i příklad toho mimořádného příspěvku,“ míní ekonom Filip Pertold.
„Technické detaily i to, jakým způsobem to budeme schopni párovat, případně prokazovat a kontrolovat – to jsou věci, na kterých ještě v těchto dnech pracujeme,“ říká ministr práce a sociálních věcí.
Vláda plánuje upravit také pravidla rodičovské. Rodiče s nižším příjmem by mohli mít měsíční příspěvek místo nynějších nejvýš 10 000 korun až 13 000. Vláda chce také podpořit zkrácené úvazky.
