Kdo jen trochu zabloudí mezi činžovní domy v centru Helsinek, možná narazí na podivný vchod do skály. Kostel Temppeliaukio, kterou navrhli bratři Suomalainenovi, slouží místním už asi 55 let.
Dům, který koupili v pražském Hloubětíně, s tím, že ho zbourají, nakonec architekti před deseti lety opravili a kolmo k němu přistavěli další dům pro své studio. Podívejte se dovnitř.
„Tyto vilky střídmým architektonickým jazykem i vyváženou hmotovou kompozicí výstižně demonstrují stavební kulturu první poloviny 20. století,“ vysvětluje Panoch.
„Demokracii vnímáme tak, že všichni rozhodují o všem a současně nikdo o ničem. A to je ten problém. Praha má skvělou koncepci a plány, které se ale strašně složitě prosazují.“
Stometrová výška věží v původním návrhu se nelíbila komisařům organizace UNESCO, kterým nakonec po pěti letech vyšli autoři vstříc a válcovitou věž s vlnitou fasádou navrhli menší a jenom jednu.
Na Zemi žije ve městech kolem 50 procent obyvatel. V roce 2050, až populace přesáhne deseti miliard, bude pravděpodobně město domovem pro tři čtvrtiny lidí. Jak budou města v budoucnu vypadat?
Na přesném harmonogramu prací nyní DPP pracuje se stavební firmou Eurovia CS, která vzešla ze soutěže. Práce potrvají tři roky a vyjdou podle výsledku tendru na 1,24 miliardy korun bez DPH.
Muzeum města Brna po dvouleté památkové obnově otevřelo návštěvníkům secesní Arnoldovu vilu. Je nejstarší z trojice slavných vil brněnských průmyslníků.
Hotový je už hotelový salonek a také bar Avion. Teď, za provozu, lakýrníci vrací koženkové obložení stěn v restauraci do původní okrové barvy ze 70. let.
Pětadevadesátiletý architekt Václav Krejčí zasvětil Mostu celý život. Bylo mu lehce přes třicet, když na konci 50. let minulého století vyhrál soutěž na podobu centra nového města.
Díky míchání za vysokých teplot vznikaly velké částice vápence, takzvané klasty. Ty podle autorů výzkumu mají specifickou strukturu, díky čemuž malta a beton mají samozacelující se schopnosti.
V úterý uplyne šedesát let od chvíle, kdy československá vláda rozhodla o jeho zbourání Mostu. Zatímco se do starého města pustily buldozery, o kus dál rostlo nové.
Žil v pěti různých zemích, ale místo vlastního navrhování staveb se rozhodl architekturu propagovat. Zásadním předpokladem je kontinuita, která nestojí na jednom volebním období.
Někteří architekti i politici z Brna vytýkají magistrátu, že chystané šestipatrové garáže pro 222 aut zhyzdí historickou vilovou Masarykovu čtvrť na Žlutém kopci.
Hájovna v brdských lesích byla v období druhé světové války sídlem protinacistického odboje. V 90. letech se místo stalo tábořištěm skautů a sloužilo až do roku 2019.
„Původní Výtoňský most přesuneme, nezbouráme,“ zdůrazňuje Iveta Torkoniaková. „Nový most nebrání průhledům, nemění siluety nebo panoramata. Zlepší průchod pro pěší i průjezd pro cyklisty.“
Původní školní budovu uzavřel statik kvůli špatnému technickému stavu. Několik desítek dětí proto muselo od září dočasně navštěvovat provizorní třídy na obecním úřadu, v galerii nebo v sousední obci.
Architektonicky či historicky cenné domy ztratily ochranu v roce 2020 poté, co soud rozhodl, že koncem 80. let úředníci stovky domů špatně zapsali na památkový seznam. Teď je chrání zóny.
„Budova má náměstí i nahoře. Není to ani tolik dům, je to kus města a náměstí. Lidé na něj budou chodit, budou na něj lézt a budou si ho užívat uvnitř i zvenku,“ říká vedoucí projektového týmu.
Koncertní sály se špičkovou akustikou i výhledem, designové prostory pro pracovní schůzky i dostatek zeleně a důsledné propojení s řekou – tak by měla vypadat budova Vltavské filharmonie.
Viktor Karlík patří k velkým propagátorům a stavitelům slaměných domů v Česku. Nejprve si jeden vybudoval sám v Hostišové, staví ale dál a pracuje i na inovaci technologií.
Praga bylo místo, kde ještě nedávno nebylo výjimkou, že třicátníci nikdy nebyli na druhé straně Visly, tedy v centru Varšavy. Celý jejich život byl spojený se zchudlou, vždy trochu zapomenutou čtvrtí.
„Nejsenzačnější tajemství Karlova mostu je to, že se vlastně nejmenuje Karlův. Říkalo se mu kamenný a pražský most,“ řekl novinář a autor knihy Tajemství Karlova mostu David Černý.