Raísí, jemuž bylo 63 let, je prvním vysokým vládním představitelem od islámské revoluce z roku 1979, který byl v pohřben ve svatyni imáma Rezy v Mašhadu.
Írán sice vyhlásil pětidenní smutek, ale po jeho tragickém skonu v zemi zdaleka nehřmí taková emocemi nabitá rétorika, jaká provázela například smrt velitele revolučních gard Kásema Solejmáního.
Bývalý íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf uvedl, že vinu na nehodě a Raisího smrti mají americké sankce. „Budou zapsány na seznamu amerických zločinů proti Íráncům,“ nechal se slyšet.
Funkci prezidenta, a tedy i funkci šéfa vlády nyní převezme jeden z viceprezidentů Mohammad Mochbar. A to až do doby, než bude zvolený prezident v předčasných volbách, přibližuje Břetislav Tureček.
Nejmenovaný íránský činitel agentuře Reuters řekl, že vrtulník zcela shořel. „Bohužel se obáváme, že všichni cestující jsou mrtví,“ řekl tento činitel.
Co by se dělo, pokud by íránský prezident Ebrahím Raísí nemohl vládnout, sdělil pro iROZHLAS.cz vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha Břetislav Tureček.
Záchranáři spustili rozsáhlou operaci. Do úsilí se zapojila také armáda. K večeru se podle agentury Reuters s odkazem na íránská média podařilo záchranářům stroj nalézt. Červený půlměsíc to popřel.
Případ mladé Íránky motivoval další ženy a dívky k vyjádření nesouhlasu se striktními pravidly. Vyšetření její smrti požadovali lidé i na demonstracích jinde ve světě, například v Londýně.
Uzbekistán, Kazachstán, Tádžikistán, Kyrgyzstán a Turkmenistán. Středoasijské republiky hází laický pozorovatel z Evropy často do jednoho pytle. Jak se v regionu zorientovat, poradí podcast Na Východ!
„Mohla to být lehká izraelská odpověď, ale zároveň snaha neeskalovat konflikt,“ domnívá se odborník na Blízký východ Marek Čejka z Masarykovy univerzity.
Diplomacie je velmi jemné umění a vojenské údery, míněné jako součást diplomatické komunikace, musejí také mít tuto kvalitu. Týká se to i izraelského úderu na íránském území.
Podle ředitele Blízkovýchodního odboru ministerstva zahraničních věcí Petra Hladíka pro tuto chvíli další vyostření konfliktu mezi Izraelem a Íránem nehrozí.
Podle amerických médií v pátek brzy ráno přišla izraelská odpověď na víkendový útok Íránu. „Zatím vidíme takové opatrné reakce,“ řekl pro Radiožurnál expert na Blízký východ Břetislav Tureček.
Írán v pátek pozastavil lety do Teheránu, Isfahánu či Šírázu a dalších měst na západě, severozápadě a jihozápadě země. Nejméně osm letů bylo odkloněno mimo íránský vzdušný prostor.
Íránští představitelé tvrdí, že na jakýkoliv útok proti jejich zájmům budou tentokrát reagovat masivně. Snad to jsou jen silácké rétorické řeči, které slyšíme z Íránu mnoho let, říká Kalhousová.
Poslední slovo v otázce íránského jaderného programu má nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Západ Teherán podezírá, že svým programem sleduje vojenské cíle, ten tvrdí opak.
„Jordánsko sice tvrdě kritizuje Izrael za často velmi brutální zacházení s Palestinci v Gaze. Zároveň je pro Jordánce lepší být za dobře ne nutně s Izraelem, ale se Spojenými státy,“ říká Tureček.
Írán a Izrael. Kdy se začaly tyhle státy nenávidět? Nebo jsou to nepřátelé už od nepaměti? Jak silný je Írán vojensky a jak je na tom jeho nukleární program?
Opakují se výzvy jak směrem k Íránu, tak k Izraeli, aby dál neeskalovaly situaci. „Izrael si nemůže dovolit nezareagovat,“ řekl pro Radiožurnál Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity.
Írán v noci na neděli vyslal proti Izraeli přes 300 dronů a raket, které i díky zapojení zahraničních partnerů Izraele do obrany nezpůsobily významnější škody.
„Lidé v regionu se potýkají se skutečnou hrozbou ničivého, plnohodnotného konfliktu. Je čas uvolňovat napětí,“ řekl generální tajemník OSN António Guterres.