Na problém nízkých penzí odpůrců a odpůrkyň komunistického režimu upozornil v minulém roce signatář Charty 77 Jiří Gruntorád, když týden držel hladovku před Úřadem vlády.
„Demografické změny jsou velké. V minulosti byl důchodový systém přebytkový a více se seniorům vybíralo, než posílalo. V dalších desítkách let to kvůli demografickému vývoji bude naopak,“ říká ekonom.
První krize nastane ve chvíli, kdy půjdou do penze tzv. Husákovy děti. Počet lidí v produktivním věku se sice příliš nezmění, počet seniorů nad 64 let ale stoupne o několik set tisíc.
Sällbo je soužitím seniorů, studentů a mladých uprchlíků, kteří jsou ve Švédsku relativně nově. Projekt vznikl v roce 2019 jako sociální experiment, zda je takové bydlení vůbec možné.
Na setkání s umělou inteligencí se už těší dvaaosmdesátiletá Anna Vítková. „Je to něco nového, protože jsme na to nebyli nikdy zvyklí. Zpočátku jsem byla trošku zaražená,“ popisuje.
Na vraždy herečka nemyslela a vytěsňovala je. „Dělala jsem, že to nejsou vraždy a že se bavíme o něčem jiném. Řekli jsme si s režisérem, že i takhle je k tomu možné se postavit,“ přibližuje.
Nejvyšší důchodovou dávku v takzvaném prvním pilíři systému penzí pobírají důchodci v Norsku. Češi si v absolutním srovnání vedli nadprůměrně s částkou překračující 16 000 korun.
Bylo by proto dobré v Poslanecké sněmovně hledat pro Jurečkovu reformu co největší shodu. Není vyloučené, že ač to vypadá, že vláda si úkol z programového prohlášení splní, bude to jenom na chvíli.
Dokončenou normu dostane Legislativní rada vlády a po ní kabinet. Podle plánu by Sněmovna mohla rozhodnout do konce července, po ní by dostal normu ke schválení Senát a k podpisu prezident.
Podle demografů by navrhované navyšování znamenalo rozkolísání důchodového věku. Roli by hrály epidemie či jiné události, které by měly vliv na úmrtnost.
Připravovaný návrh je podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) uprostřed. Řekl to po tripartitním jednání novinářům. Podrobně chce záměr představit tento týden.
Ještě před sto lety se lidé průměrně nedožívali ani padesátky. Pak se začal věk prodlužovat a tento trend dál posiluje. Demografové předpovídají, že v roce 2100 bude běžné žít 90 let i déle.
„Vláda má samozřejmě právo změnit valorizaci důchodů a snížit důchody. My jsme ale tvrdili, že to nemá dělat na poslední chvíli ve stavu legislativní nouze,“ tvrdí Havlíček.
Vláda podle přehlasovaných soudců měla na očekávanou inflaci reagovat s větším předstihem. Pokud to nestihla, neměla už do valorizačního procesu zasahovat.
Návrh na zrušení zkrácené valorizace penzí podali poslanci ANO. Domnívají, že důchodci měli vzhledem k inflaci nárok na výraznější nárůst penzí. Vláda ale zvolila úspornější variantu.
Pokud projde návrh důchodové reformy, bude se věk odchodu do důchodu určovat podle průměrné doby dožití. A to tak, aby člověk pobíral penzi v průměru 21,5 roku.
Na neřešení problému nízkých disidentských penzí upozornil nedávno signatář Charty 77 a zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Jiří Gruntorád.
Pokud má být někdo vítězem posledních let, potom to mají být důchodci. Aspoň se tak zdá z vyjádření některých politiků i ekonomů. Je to ale jen zastírání skutečnosti.
Pozorování nizozemského penzisty umožnilo týmu evropských výzkumníků dospět k závěru, že dotyčný druh netopýra používá orgán jako jakési prodloužené „kopulativní rameno“.
„Senioři mají duševní zdraví a mají emoce, které potřebují prožívat. A potřebují o nich mluvit,“ říká Matěj Kučera z Národního ústavu duševního zdraví.