K roztržce mezi lepenovci a Alternativou se schylovalo už delší dobu. Strana Marine Le Penové se už několik let snaží opustit své radikální kořeny a posunout se do politického středu.
Europoslanci AfD se neúspěšně pokoušeli zabránit vyloučení celé strany tím, že vedení ID navrhli vyškrtnout z frakce jen lídra strany Maximiliana Kraha.
Kvůli výrokům o SS se od AfD ve středu distancovalo také české opoziční hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). SPD plně podporuje a následuje kroky Le Penové, sdělila jeho mluvčí.
„Nikdy neřeknu, že každý, kdo nosil uniformu SS, byl automaticky zločinec,“ řekl Krah. Poznamenal, že mezi SS bylo sice hodně válečných zločinců, ale nebyl jím každý.
„Část voličů AfD vůbec nevěří demokratickým institucím, ať jsou to politici, média, soudy, či tajné služby. A tím pádem na jejich podporu nemá zásadní vliv ani tohle,“ říká v Jak to vidí.. Lizcová.
Ze statistik útoků vyplývá, že násilí se stupňuje již několik let. Vloni byli nejčastějším terčem útoků liberální Zelení. Na druhém místě ovšem figuruje antidemokratická AfD.
V e-mailu jednatele AfD Bystroňovi stojí, že Weidelová a Chrupalla se spolu dohodli, že se má Bystroň vzdát dalších vystoupení v rámci kampaně před volbami do Evropského parlamentu.
Člen Bundestagu Petr Bystroň ze strany Alternativa pro Německo (AfD) byl zbaven poslanecké imunity. Olomouckému rodákovi policie prohledala kancelář, je podezřelý z přijímání úplatků od proruské sítě.
Představitelé strany podezřelé z extremismu mohou být za určitých okolností sledováni německou civilní kontrarozvědkou pomocí zpravodajských postupů včetně odposlechů.
Případ se týká německého občana Jiana Guoa, který podle Spolkového státního zastupitelství předával Pekingu informace o chodu europarlamentu a o činnosti čínské opozice.
Už v pátek večer čtveřice neznámých pachatelů zaútočila na europoslance vládní sociální demokracie (SPD) Matthiase Eckeho, když v saské metropoli rozvěšoval volební plakáty.
Je jasné, že Alternativa sáhne po osvědčené obhajobě: Že necelé dva měsíce před eurovolbami prý jde o účelovou kampaň zrežírovanou politickou konkurencí a také mediálním mainstreamem.
Bystroň uvedl, že magazín se zapojil do kampaně, jejímž cílem je zdiskreditovat všechny strany usilující o ukončení vojenského konfliktu na Ukrajině, a ovlivnit tak volby do Evropského parlamentu.
Alternativa pro Německo (AfD) před eurovolbami řeší další problém. Asistent Maximiliana Kraha, který vede kandidátku, byl obviněn ze špionáže pro Čínu.
Spolupředseda AfD Chrupalla agentuře DPA řekl, že navzdory novým informacím médií vedení strany dál stojí za Bystroněm. Dle něj zatím nikdo nepředložil žádné důkazy, které by proti němu svědčily.
Podle Kraha šlo o konverzaci na chatu z roku 2020, kdy Vološyn anglicky napsal, že „jsme vyřešili problém s našimi kompenzacemi za vaše technické výdaje, od května budou opět takové jako před únorem“.
„Kde jsou ty důkazy? Každý den čtu ve všech novinách o různých obviněních, ale podstata chybí. To nyní musí následovat. Nechápeme, proč se tak ještě nestalo,“ uvedl člen vedení poslanecké frakce AfD.
Poslanec Petr Bystroň cítí podporu po zasedání strany Alternativa pro Německo. Odmítl podezření o úplatcích od proruské sítě. Vedení strany nyní požaduje, aby byl Bystroň považován za nevinného.
Aféra, která se týká podezření z úplatků od proruské sítě, zatím nejvíce dolehla na spolkového poslance pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) Petra Bystroně.
Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň ve čtvrtečním dopise adresovaném vedení strany odmítl podezření, že přijímal úplatky od proruské sítě Voice of Europe.
„Že se kolegové z vedení při takové mediální kauze chtějí informovat z první ruky, je normální a správné. Vše v klidu projednáme po prázdninách,“ řekl ve středu Bystroň.
Alternativa pro Německo je v Sasku-Anhaltsku v dost výjimečné pozici. Na jednu stranu kontrarozvědka vzkazuje, že má důkazy o propojení AfD a neonacistů, ale zároveň tam má strana mnoho voličů.
Bernd Baumann z vedení poslanecké frakce AfD označil úterní zveřejnění informací za „součást zlé kampaně“. Poukázal přitom na soudní jednání v Münsteru a hovořil o mlhavých podezřeních.
Součástí nových opatření, které plánuje vláda, bude také reforma služebního zákona, díky které bude snazší propustit státní zaměstnance, u kterých se zjistí napojení na ultrapravicové skupiny.