Orbánův vztah k Putinovi utužují trubky. Pro ukončení energetických vazeb chybí politická vůle

„Dokud maďarská vláda nebude schopná zpřetrhat vazby s Kremlem, nebude žádná motivace ke snížení ruské energie v Maďarsku,“ upozorňuje pro iROZHLAS.cz politolog Daniel Hegedüs. Blízký kontakt s Moskvou neoslabila ani ruská invaze na Ukrajinu, která trvá už rok a půl. Budapešť v čilé komunikaci pokračuje nadále, kromě osobní náklonnosti maďarských a ruských politiků – premiéra Viktora Orbána nevyjímaje – se to projevuje i v oblasti energetiky.

Budapešť / Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský prezident Vladimir Putin s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, fotografie z roku 2019

Ruský prezident Vladimir Putin s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, fotografie z roku 2019 | Foto: Bernadett Szabo | Zdroj: Reuters

Většina maďarské energie pochází z Ruska. Dopomáhají tomu zejména dvě „trubky“ – plynovod Bratrství a ropovod Družba. Jak plyn, tak ropa tvoří třetinu maďarských zdrojů. Další důležitou složkou jeho energetického mixu je jádro. Také v tomto případě lze cítit závan z Kremlu.

Nezdá se, že by byla ze strany kabinetu Viktora Orbána snaha na současném nastavení cokoliv měnit. Naopak: s Ruskem se připravují další projekty.

„Máme jednu jadernou elektrárnu a nyní se jedná o dostavbě druhé. Ale je to velmi nejisté, protože se staví s Rosatomem, takže to má ruské konexe,“ přibližuje pro iROZHLAS.cz aktuální situaci Gergely Brückner, maďarský novinář Telex.hu soustředící se na ekonomická témata.

Rusko není jediný problematický hráč v energetice, varuje Bartuška. ‚Unie musí přehodnotit soběstačnost‘

Číst článek

Po ruském vpádu na Ukrajinu se většina států střední a východní Evropy od ruských zdrojů distancovala. Argumentem pro ně byla bezpečnost dodávek. To však nedělá vrásky kabinetu v Budapešti.

„Není to otázka vkusu, ale fyziky,“ obhajuje šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó dodávky ruské energie. Ty tvoří v případě plynu 80 procent, u ropy je to 65 procent.

Ruský plyn a ropa

Maďarsko odebírá značnou část plynu prostřednictvím plynovodu TurkStream, který přepravuje ruský plyn přes Černé moře. Toto potrubí je hlavní trasou dodávek ruského plynu do Evropy, v současnosti ho využívá zejména vláda v Budapešti.

Zbytek států EU zvolil cestu získávání plynu z jiných zdrojů. A tak zatímco v minulém roce byl TurkStream funkční, přes další plynovody Nord Stream nebo Jamal se dodávky téměř zastavily.

„Nejvíce zemního plynu aktuálně získáváme z jižního směru, tedy ze Srbska. Dostává se k nám prostřednictvím plynovodu TurkStream, který vede z Turecka do Bulharska, Srbska a pak do Maďarska. Polovina importu jde odsud,“ popisuje Brückner.

Podobná situace je i v případě ropy. Její největší množství Maďarsko opět získává z Ruska. „Významný je ropovod Bratrství, který jde z Ruska přes Ukrajinu. Stále funguje, protože máme vyjednanou výjimku,“ upozorňuje novinář Telex.hu. Odkazuje se na výjimku v rámci EU z embarga na ruskou ropu, tu má kromě Maďarska vyjednanou také Slovensko a Česko. 

Spojky

Aby se do Maďarska ruský plyn a ropa dostaly, jsou k tomu potřeba klíčoví spojenci, kteří sehrávají tranzitní roli. Zásadní je v tomto ohledu Srbsko. 

Hladkému průběhu napomáhá náklonnost politických představitelů. Spřátelenou skupinu charakterizuje mimo jiné kladný vztah s ruským prezidentem Putinem. Do vzájemných vztahů se pak propisuje také fakt, že Maďarsko pomáhá Srbsku skladovat energetické zásoby, protože jejich kapacity na to nestačí. 

Hned několik „politických přátel Maďarska“ sezval premiér Orbán o uplynulém víkendu do Budapešti. Při jednáních se nevyhnuli otázkám společných projektů v oblasti energetiky.

V Budapešti spolu o víkendu mluvili (zleva) srbský prezident Alexandr Vučić, maďarská prezidentka Katalin Nováková, katarský emír a turecký prezident | Zdroj: Reuters

Jedním z výsledků je: pokud Ukrajina ukončí dohodu o tranzitu plynu s Ruskem, Srbsko poskytne Maďarsku větší dodávky ruského zemního plynu, informuje agentura AP.

„Orbán má pár dlouholetých přátel jako je Erdogan (turecký prezident, pozn. red.), Vučić (srbský prezident, pozn. red.) nebo Dodik (prezident Republiky srbské, jež je součástí Bosny a Hercegoviny, pozn. red.), se kterými se rád, co dva měsíce potkává. Většinou závěrem jejich setkání je nepříliš důležité a spíše symbolické oznámení, které utužuje jejich vztahy,“ poukazuje Brückner. 

Evropské plány na život bez ruského plynu. Spoléhání na LNG, jádro i úspory, část zemí opět pálí uhlí

Číst článek

Maďarsko s Tureckem po víkendu oznámily jednorázovou dohodu na nákup tureckého plynu. Erdogan se s Orbánem také domluvili, že naváží v této oblasti ještě užší spolupráci. Turecký prezident kvůli tomu přijede do Budapešti znovu v prosinci.

Zdánlivá odstřižení

Po ruské invazi na Ukrajinu projevilo i Maďarsko náznaky snahy o získání jiných zdrojů energie.

„Proces rozhodně není motivovaný touhou odstřihnout se od Ruska. Je motivovaný velmi pragmatickým rozhodnutím, že pokud dojde k eskalaci, v jejímž důsledku může být potenciálně TurkStream postižen, Maďarsko potřebuje mít jistotu dodávek energie,“ poodkrývá důvody odborník Hegedüs.

Orbán touží po moci. Snaží se, aby z války vyšel jako silnější a důležitější hráč, říká maďarská politička

Číst článek

Maďaři v uplynulých měsících uzavřeli kontrakty o dodávkách plynu přes LNG. Tímto způsobem do země přiteče deset procent plynu z terminálu v Chorvatsku.

Časem přibyde další zdroj. Dodávky LNG z Kataru budou Maďaři moci přijímat od roku 2027. Dohodu oznámil v polovině srpna ministr zahraničí.

Cesty do Ruska

Szijjártó se ale činí na všech frontách. S výhledem výhodných kontraktů navštívil maďarský ministr zahraničí hned několikrát přímo Rusko. Zatímco jiní evropští lídři jezdí na Ukrajinu, maďarští politici navštěvují své ruské protějšky.

„Pokud se zbavíme ruských energetických zdrojů, bude fyzicky nemožné zajistit do Maďarska spolehlivé dodávky surovin,“ citovala šéfa maďarské diplomacie agentura TASS po jedné z jeho ruských návštěv.

Szijjártó kromě toho kritizoval Ukrajinu za zvýšení poplatků za tranzit ruské ropy přes její území. Ukrajina totiž s platností od začátku června zvýšila poplatky za přepravu ropy do Maďarska a Slovenska ropovodem Družba o 25 procent na 17 eur za tunu.

„Ruské dodávky nejsou vždy ty nejlevnější. Ale z ekonomického pohledu to dává smysl, mají přístup k většímu množství. Už jenom to, že existuje napojení na Rusko, znamená pro Maďarsko jistotu zásob energie. Jde tedy víceméně o dostupnost, Orbán v tomto ohledu jedná racionálně,“ popisuje paradox Hegedüs.

Zdá se, že tato strategie se Maďarsku vyplácí. Státy Evropské unie se připravují na zimní období a kontrolují stav zásobníků. Unijní průměr je na 91 procentech. Orbánův kabinet se i díky ruské energii může pochlubit kapacitou 87 procent.

Něco ale na tomto přístupu nesedí. „Není to racionální z geopolitického ani bezpečnostního pohledu,“ uzavírá pro iROZHLAS.cz maďarský politolog Hegedüs.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme