Do Turecka směřuje až tisíc Afghánců denně. Většina z nich chce dál, v zemi svoji budoucnost nevidí
Tři mladí Afghánci letos v létě utekli z domoviny a přes Írán se dostali do Turecka. Cesta jim trvala tři dny. Pašeráci je navigovali jen na dálku a posílali jim fotografie a videozáběry trasy přes mobilní telefon. Jeden muž při své pouti omdlel vyčerpáním. Druhého chytila turecká pohraniční stráž, podařilo se mu však uprchnout. Třetího pohraničníci zbili a zlomili mu několik kostí. Nyní jsou všichni v Turecku.
Migrující mladíci si nyní hledají práci nebo se snaží dostat do Evropy, píše Economist.
V Turecku teď žije až 600 tisíc Afghánců. Většina z nich přišla v posledních deseti letech kvůli chudobě a násilí ve své zemi. Se stahováním Američanů z Afghánistánu se nyní ale do Turecka snaží dostat mnoho dalších. Podle Economistu se pokouší překročit hranice z Íránu asi tisíc Afghánců každý den.
Na rozdíl od více než 3,5 milionu uprchlíků ze Sýrie se ale Afghánci v Turecku netěší prakticky žádné ochraně před deportací a mají jen omezený přístup ke státním službám. Většina z nich se ani nepřihlásí na tureckých úřadech, protože když to udělají, nesmějí už zažádat o azyl v jiné zemi.
Gharibulláh, jeden ze tří afghánských běženců, o nichž se britský týdeník zmiňuje, byl ve své vlasti učitelem, nedávno ho ale chytili bojovníci Tálibánu. Druhý muž jménem Hammád, který doma opravoval počítače, v Turecku pracuje šest dní v týdnu dvanáct hodin denně v továrně v Istanbulu za 290 dolarů měsíčně, což je méně než minimální plat.
A třetí, Habíb, jenž utekl ze své vesnice poté, co Tálibán zabil čtyři jeho kamarády, pracoval dva týdny ve slévárně v tureckém Kayseri. Odešel ale poté, co mu prý zaměstnavatel odmítl zaplatit.
‚Hlavní problém přežití země‘
Proti uprchlíkům v současnosti aktivně vystupuje i turecká opozice. Syřané a Afghánci už tvoří asi pět procent obyvatel Turecka a jeden přední místní politik je označil za „hlavní problém přežití země“. Starosta severního města Bolu zase prohlásil, že bude uprchlíkům účtovat desetkrát vyšší cenu za vodu než Turkům.
„Přišli jsme do Turecka proto, abychom si rozmysleli, kam se vydáme dál.““
Hammád, uprchlík
V zemi také sílí frustrace z postoje evropských vlád. „Turecko nebude hlídačem evropských hranic ani uprchlickým táborem,“ reagovalo nedávno turecké ministerstvo zahraničí na výrok rakouského kancléře Sebastiana Kurze, že Turecko je pro Afghánce „vhodnější“ než Kurzova alpská domovina.
Vlna afghánských uprchlíků každopádně může dál sílit. V roce 2015 dorazilo na přeplněných gumových člunech z Turecka a řeckých ostrovů do Evropy více než 850 tisíc lidí, většinou Syřanů. Jejich počet prudce klesl poté, co Turecko slíbilo, že migranty udrží na své straně Egejského moře výměnou za šest miliard eur od Evropské unie. Tyto peníze však nebyly určeny pro Afghánce.
Utekli před boji a útlakem, některým sport zachránil život. Příběhy z olympijského týmu uprchlíků
Číst článek
Množství běženců se ještě víc snížilo letos, kdy je začalo vracet Řecko s tím, že jim nedovolí zažádat o azyl. Nyní ale Afghánci, kteří připlouvají k řeckým břehům, tvoří převážnou většinu uprchlíků.
V Turecku přitom svou budoucnost nevidí. „Přišli jsme sem proto, abychom si rozmysleli, kam se vydáme dál,“ přináší Hammádova slova článek magazínu Economist.
Poslechněte si i další témata Světa ve 20 minutách, které pro vás vybrala Gita Zbavitelová.
