Velký státník, nebo ‚zrádce Západu‘? Orbánova cesta do Moskvy budí kritiku, Rusku tím hraje do karet
Zatímco většina Evropské unie varuje Rusko před další agresí vůči Ukrajině a snaží se Kyjev podpořit, maďarský premiér Viktor Orbán navzdory eskalujícímu napětí zamířil do Moskvy utužovat vztahy s Kremlem. Kontroverzní schůzka s Vladimirem Putinem vyvolává kritiku maďarské opozice i jisté obavy uvnitř EU, Orbán ale trvá na svém. Vsází na to, že mu role ‚velkého státníka‘ může před dubnovými parlamentními volbami v Maďarsku pomoct.
„To po nás nikdo nemůže chtít.“ Tak minulý týden reagoval šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó na otázku provládního deníku Magyar Nemzet, zda v době napjatých vztahů s Moskvou západní země tlačí na Maďarsko, aby se dalšímu sbližování s Ruskem vyvarovalo.
‚Apokalyptické predikce‘ pro Bidena, možné sesazení Orbána či Bolsonara. Jaké volby sledovat v roce 2022?
Číst článek
„Je v zájmu Maďarska udržovat s Rusy pragmatický, normální vztah založený na vzájemném respektu,“ dodal v rozhovoru Szijjártó, podle kterého byl rok 2021 pro maďarsko-ruské vztahy tím „nejúspěšnějším“ a letošek má být v tomto směru ještě lepší.
Nejenže se má pokročit v otázce dostavby maďarské jaderné elektrárny Paks ruskou společností Rosatom, Maďarsko by také rádo zahájilo výrobu ruské vakcíny proti covidu-19 Sputnik V na svém území a prohloubilo s Ruskem vesmírnou spolupráci. Budapešť totiž mimo jiné usiluje také o to, aby s ruskou pomocí mohla vyslat do vesmíru svého kosmonauta.
Nejen o těchto otázkách se má mluvit také během úterní schůzky Orbána s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě, kde se podle maďarských představitelů bude jednat především o zvýšení dodávek zemního plynu do země. Zatímco však Orbán odletěl do Ruska s velkými plány, na maďarské i evropské politické scéně jeho cesta budí značné kontroverze.
Kritici premiéra a šéfa vládnoucí strany Fidesz dlouhodobě upozorňují na to, že Orbánovy vřelé vztahy s Ruskem často podkopávají jednotu Evropské unie a její společný postoj vůči Moskvě. To samé zaznívá i nyní. Cesta za Vladimirem Putinem, která se odehrává v extrémně napjaté době plné obav z další ruské agrese vůči Ukrajině, vyvolává ostré reakce a někteří Orbánovu politiku vůči Rusku dokonce označují za „zradu“ západních spojenců.
Ministr Lavrov nevěří, že Západ ‚neposílí svou bezpečnost na úkor ostatních‘. Žádá závazné záruky
Číst článek
Této kritice se ale Orbán brání a poukazuje na to, že jakožto člen Severoatlantické aliance a Evropské unie Maďarsko tuto cestu se západními spojenci konzultuje. To vnímá jako důležité také analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavlína Janebová.
„Dlouho se říká, že Maďarsko je trojským koněm Ruska v Evropské unii, a poukazuje se na to, že tyto velmi blízké politické vztahy mezi Orbánem a Putinem znamenají pro EU hrozbu. Myslím, že návštěvou Moskvy se Orbán přiblížil tomu, co může představovat určitou mez, ještě ji ale podle mě nepřekročil. V posledních dnech totiž neustále upozorňuje na to, že si je vědom členství Maďarska v NATO a EU a že je třeba se primárně se západními spojenci koordinovat,“ říká pro iROZHLAS.cz
Podle odbornice na maďarskou politiku je ale otázkou, kde se tato mez vůbec nachází a jestli už to není pouhá skutečnost, že „Maďarsko staví s Ruskem jadernou elektrárnu za ruské peníze“.
Orbán – velký státník
Jako o „zradě“ Západu hovoří o politice maďarského premiéra vůči Moskvě především lídr sjednocené maďarské opozice Péter Márki-Zay, který se loni postavil do čela opoziční fronty odhodlané porazit Orbána v nadcházejících parlamentních volbách. Šéfa Fideszu přitom obviňuje, že mu v politice vůči Rusku jde „výhradně o jeho osobní finanční a politické zájmy“.
Outsider, který zaskočil propagandistickou mašinérii Fideszu. Márki-Zay chce sesadit Orbána
Číst článek
„Maďarsko tak v posledních letech zradilo své západní spojence, zradilo pobaltské státy, zradilo Polsko a Ukrajinu a zradilo všechny, kteří se kvůli svému politickému názoru ocitli ohrožení ruským státním terorem,“ napsal na facebooku Péter Márki-Zay, který bude v dubnových volbách s Orbánem soutěžit o křeslo premiéra.
Opoziční fronta, ve které jsou zastoupeny ideologicky velmi nesourodé strany od zelených, socialistů, přes liberály až po krajně pravicový Jobbik, se proti Orbánově cestě vymezila také ve společném prohlášení.
„Návštěva Viktora Orbána a skutečnost, že cestu navzdory situaci nezrušil, vysílá signál, že členské státy NATO a EU nejsou v otázce odmítnutí ruských návrhů jednotné,“ stojí ve společném prohlášení, ve kterém členové koalice premiéra vyzvaly, aby cestu do Moskvy v době enormního napětí způsobeného hromaděním ruských sil u hranic Ukrajiny odložil.
To Orbán odmítá. Do Moskvy se rozhodl odjet navzdory silné kritice opozice, obě strany se přitom kontroverzní cesty premiéra snaží využít ve svůj prospěch a získat tak v době před volbami cenné politické body.
„Situace v Maďarsku je celkově vyhrocená a je pravda, že cesta Orbána do Ruska a obecně jeho příklon k nedemokratickým režimům je jedním ze symbolických témat, kterými se maďarská opozice nyní vymezuje. Myslím si ale, že Orbán vsází na jednu věc,“ podotýká analytička AMO.
„Jeho egu určitě pomáhá, že se s ním Putin baví, v prosinci se ale Orbán sešel také s jedním z největších ideových protivníků v EU – s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem. Podle mě přitom Orbán vsází na pozici velkého státníka, se kterým se velmoci baví, je pro ně důležitý a Maďarsko pod jeho vedením je v Evropě velkým hráčem. To by mu mohlo ve volbách pomoci,“ dodává Janebová. Zcela opačně to podle ní vidí voliči opozice, kteří cestu do Moskvy vnímají velmi kriticky.
Ohrožení evropské jednoty
Jisté obavy nicméně zaznívají také zevnitř Evropské unie. V minulých dnech je vyjádřila například předsedkyně podvýboru Evropského parlamentu pro bezpečnost a obranu Nathalie Loiseauová.
Politolog: Orbán budoval neliberální demokracii, ale proměnila se v systém, který není demokratický
Číst článek
„Putin se nás snaží rozdělit, například včera se setkal se zástupci italských podniků. A testovat nás bude i dál. Upřímně doufám, že si je Viktor Orbán vědom toho, co je v sázce, a že se bude držet poselství o jednotě Evropské unie,“ prohlásila koncem minulého týdne Loiseauová, podle serveru Euronews se ale v podobném duchu vyjádřili i někteří další zástupci Evropského parlamentu.
Kritické hlasy se ale maďarská vláda snaží uzemnit a tvrdí, že chce k ruským vztahům přistupovat pragmaticky.
„Je třeba se na to dívat v kontextu zahraniční politiky vlády Fidesz, která zůstává zakotvená v západních strukturách, zároveň ale razí takzvané otevírání na východ. Tak dochází například k posilování obchodních vztahů s Čínou, ale také vztahů s Ruskem. Rétorika Orbánovy vlády přitom tvrdí, že je v národním zájmu Maďarska, aby mezi Západem a Východem probíhal určitý dialog,“ říká Janebová.
Odbornice AMO přitom poukazuje na to, že se Rusko často stává ožehavým tématem také mezi zeměmi Visegrádu, tedy mezi Maďarskem, Polskem, Českem a Slovenskem. Tyto země k sobě mají tradičně velmi blízko, v otázce postoje vůči Moskvě se ale neshodnou.
„Rusko je otázka, která rozděluje jinak velmi blízké spojence Maďarsko a Polsko, což se ukázalo také během uplynulého víkendu,“ říká s odkazem na dvoudenní setkání lídrů některých krajně pravicových evropských stran v Madridu.
Summitu, který uspořádala španělská krajně pravicová strana Vox, se kromě Orbána zúčastnil například polský premiér Mateusz Morawiecki ze strany Právo a spravedlnost, ale také francouzská politička Marine Le Penová.
„Krajně pravicové strany, které v minulosti projevily zájem vytvořit společný evropský projekt, jako je strana Marine Le Penové, Právo a spravedlnost, Fidesz nebo španělská strana Vox, po setkání zveřejnily společnou deklaraci. Vznikly ale dvě verze deklarace. V jedné byla kritika Ruska, zatímco v druhé ne, a řešilo se, která z nich je ta oficiální a kdo jakou z nich podepsal“ popisuje rozdělení evropské krajní pravice nad ruskou otázkou Janebová.
Ve prospěch Ruska
To, že Maďarsko razí vůči Rusku mírnější postoj než velká část ostatních evropských zemí, které neváhají Rusko ostře kritizovat či dokonce pomáhat Ukrajině s vyzbrojením, se v minulých dnech ukázalo vícekrát. Nejde jen o samotnou cestu Viktora Orbána do Moskvy, ale také některá vyjádření představitelů tamní vlády.
Analytik: Vztahy s Orbánem nás hážou do pytle se státy, které porušují zásady právního státu
Číst článek
Podle Janebové se totiž do současné maďarské pozice promítá obecně přístup Orbánova kabinetu nejen vůči Rusku, ale také vůči Ukrajině. Ukazuje to také již zmíněný rozhovor, který minulý týden poskytl Szijjártó provládním novinám Magyar Nemzet.
Šéf maďarské diplomacie v něm mimo jiné uvedl, že je pro maďarskou vládu těžké v současném napětí Ukrajinu podpořit. Budapešť totiž v minulých letech udělala několik vstřícných gest, od Ukrajiny ale nedostala nic na oplátku.
„Maďaři v Zakarpatí se dočkali pouze zbavení práv, provokací a v mnoha případech také fyzického zastrašování… Pokud Ukrajinci neustoupí od této politiky, výrazně to omezí schopnost maďarské vlády poskytnout Ukrajině jakoukoli podporu, a to i v tomto konfliktu,“ prohlásil Szijjártó s odkazem na maďarskou menšinu, k níž se v ukrajinské Zakarpatské oblasti hlásí zhruba 150 tisíc lidí.
„Řekl, že pro Maďarsko je v tuto chvíli obtížné Ukrajinu podporovat, protože mezi nimi pořád existují problémy kvůli údajně utlačované maďarské menšině. To je problém už od doby přijetí jazykového zákona, jehož dopady na maďarskou menšinu žijící na Ukrajině vláda Fideszu důkladně kritizovala a stále kritizuje. Je tedy vidět, že obzvlášť ve středoevropském kontextu jsou postoje Maďarska vůči Rusku i Ukrajině velmi specifické,“ komentuje jeho slova analytička AMO.
Maďarská vláda se ale postavila odmítavě také k žádosti Spojených států, které se (stejně jako v případě některých dalších států na východě Evropy) obrátily na Budapešť kvůli možnosti dočasného umístění amerických jednotek v Maďarsku. Tamní ministr obrany Tibor Benkö ale takový krok koncem minulého týdne zamítl.
Napjatá situace kolem hromadění ruských sil u hranic Ukrajiny podle něj nepředstavuje pro Maďarsko bezprostřední nebezpečí, jeho země proto další síly NATO nepotřebuje. V rozhovoru pro maďarskou rozhlasovou Inforadio nicméně uvedl i to, že přesun ruských jednotek podél hranice s Ukrajinou nenasvědčuje tomu, že by Rusko chtělo na Ukrajinu zaútočit.
Putin musí vojáky brzy využít. Jinak ho čeká ponížení z toho, že je stáhne, tvrdí exministr USA Gates
Číst článek
„Jsou oblasti, kde můžeme zaznamenat větší koncentraci ruských sil, ale pro to, co tu každý den slyšíme – že se Rusko snaží napadnout Ukrajinu – nejsou momentálně podmínky ani na jedné straně,“ řekl pro Inforadio Benkö s tím, že je potřeba řešit současnou situaci prostřednictvím dialogu.
Stejně jako Szijjártó se ale i on v rozhovoru dotkl problému maďarské menšiny na Ukrajině, která podle něj musí mít stejná práva jako ukrajinská menšina žijící v Maďarsku – jedině pak může Budapešť Kyjevu pomoct.
Jeho slova se následně objevila také v ruském tisku. Obsah rozhovoru přinesla například ruská zpravodajská agentura Interfax, svým čtenářům jej ale zprostředkovala například také srbská mutace serveru Sputnik, který je považován za jeden z hlavních nástrojů ruské státní propagandy v zahraničí. Odbornice AMO proto varuje, že podobná vyjádření maďarských politiků mohou hrát ve prospěch Ruska.
„Nechci se pouštět do hodnocení, jestli v Maďarsku jednotky mají být, nebo ne. Jak vidíme třeba na Slovensku, tato otázka může být předmětem důkladné vnitrostátní debaty. Maďarská rétorika ale rozhodně hraje Rusku do karet. Slova ministra obrany se objevují také v ruských médiích a samozřejmě to celkovému image NATO coby jednotného hráče nedělá dobře,“ uzavírá Janebová.
