Útok v koncertním sále v Moskvě je součástí války se zeměmi, které bojují proti islámu, uvedl IS
Útok v Rusku, při němž útočníci v koncertním sále na okraji Moskvy v pátek zabili nejméně 133 lidí a mnoho dalších zranili, je součástí války zuřící mezi Islámským státem a zeměmi bojujícími proti islámu. V sobotním prohlášení na internetu to podle agentury Reuters uvedla tato teroristická organizace, která se ke střelbě přihlásila už v pátek.
„Útok se odehrál v kontextu zuřící války mezi Islámským státem a zeměmi bojujícími proti islámu,“ uvedl podle Reuters Islámský stát prostřednictvím své propagandistické agentury Amak.
Putin v projevu po útoku v Krasnogorsku vyhlásil na neděli státní smutek. Naznačil i spojitost s Ukrajinou
Číst článek
„Útok provedli čtyři bojovníci IS vyzbrojení samopaly, pistolí, noži a zápalnými bombami,“ dodala teroristická organizace v prohlášení.
Teroristická organizace také zveřejnila fotografii čtyř osob, které údajně útočily v koncertní síni v Krasnogorsku u Moskvy, píše Reuters. Ruské úřady uvádí, že čtveřici ráno zadržely, když se pokoušela dostat k ukrajinské hranici. Spojitost s Ukrajinou naznačil v projevu k útoku také ruský prezident Vladimir Putin, možné zapojení IS naopak ruské úřady příliš nekomentují.
Kyjev jakékoli spojování s událostí odmítá. V autě, ve kterém podezřelí prchali z Moskvy, se podle jednoho z ruských poslanců našly cestovní pasy Tádžikistánu, ruská média zveřejnila záběry, na nichž jeden ze zadržených odpovídá na otázky tádžicky.
Při střelbě útočníci zabili nejméně 133 lidí a mnoho dalších zranili. Některé ruské zdroje přitom hovoří až o 150 obětech.
Aktivita IS
Islámský stát se podle experta stává nebezpečným pro Evropu. Pomohl mu konflikt v Palestině
Číst článek
Islámský stát se v minulosti přihlásil také k velkému teroristickému útoku v Belgii, které se odehrál ve stejné datum jako páteční útok, tedy 22. března, ale o osm let dříve. Zasaženo tehdy bylo bruselské letiště a metro, atentáty si vyžádaly 32 obětí na životě a na 340 zraněných.
Spojené státy v pátek uvedly, že mají k dispozici zpravodajské informace, které potvrzují, že k útoku se hlásí Islámský stát-Chorásán, což je afghánská větev této teroristické organizace. Objevila se ve východním Afghánistánu koncem roku 2014 a podle Reuters si rychle si získala pověst extrémně brutálního uskupení.
Páteční útok v Rusku byl sice dramatickou eskalací, ale podle odborníků se tato skupina v posledních letech stavěla proti Putinovi.
„Islámský stát-Chorásán se v posledních dvou letech upnul na Rusko a ve své propagandě často kritizuje Putina,“ upozornil Colin Clarke z newyorské výzkumné skupiny Soufan Center.
Michael Kugelman z washingtonského Wilsonova centra uvedl, že toto uskupení „vidí Rusko jako spoluviníka aktivit, které pravidelně utlačují muslimy“. Dodal, že skupina mezi své členy počítá také řadu středoasijských bojovníků, kteří mají s Moskvou vlastní problémy.
