Sociolog Prokop: Náklady na prevenci by měly nést pojišťovny, aby měly motivaci do ní investovat
„Zdraví je kapitál, a když zvýšíme počet let ve zdraví, navýšíme tím kapitál celé společnosti,“ říká OSN. Proto je důležité zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny. Jenže zdraví a prevence není téma, které je nasvíceno urputnými diskusemi politiků, ale jeho důležitost je neoddiskutovatelná. Proč se lidé v Česku více nezajímají o prevenci, popisuje sociolog Daniel Prokop pro Radiožurnál v pořadu Život k nezaplacení.
Jít na preventivní prohlídku by měl být důkaz občanské uvědomělosti. Když půjdu na preventivní prohlídku, pojišťovny za mě nebudou muset tolik platit. Je to ale také součást zdravotní gramotnosti. Jak si v tomto ohledu stojíme?
My jsme na otázku, proč lidé nechodí na preventivní prohlídky, dělali výzkum a nejdůležitější důvod je, že lidé podceňují to, že prevence má probíhat ve chvíli, když jim nic není. Řada lidí si myslí, že musí mít nějaké problémy k tomu, aby šli k doktorovi.
Kouření, alkohol, stravovací návyky, nedostatečná fyzická aktivita. Jak lidi motivovat, aby se o své zdraví starali lépe?
Kombinuje se to s tím, že zhruba 25 procent lidí v tom výzkumu říkalo, že je do toho netlačí praktický lékař. Oni se na to můžou vymlouvat, ale i data například Ústavu zdravotnických informací a statistiky ukazují, že návštěvnost prevencí mezi praktiky se výrazně liší. A bude se lišit i to, jak důrazně svým pacientům tu prevenci doporučují.
Jako další důvody uváděli obavy z výkonu, ze zjištění a fakt, že ne všichni to mají ke svému lékaři stejně daleko. Neteří lidé musí kombinovat daleký dojezd s uvolněním v práci. To je takový souběh důvodů, který je nutno překonat ve všech ohledech.
Ale to je ta sekundární prevence, zachycení nemocí. Ta primární je v tom životním stylu, kterou je potřeba také potřeba posílit.
Jaká by v tomhle měla být role zaměstnavatele?
Zaměstnavatel je motivován, aby mu nestonali zaměstnanci. To má dva problémy. Ten první je, že zaměstnavatel může platit různou prevenci a může platit obvodního lékaře, ale to, kolik peněz do toho může dát, se snížilo konsolidačním balíčkem. Ten limituje bonusy zaměstnancům, mezi nimi i zdravotní bonusy, což je škoda. Zdravotní bonusy by se měly vyřadit, aby zaměstnavatelé mohli podporovat prevenci zaměstnanců.
Druhý problém je to, že nemocenská dneska funguje tak, že zaměstnavatel hradí prvních čtrnáct dní nemoci. To jsou v podstatě náhodné dny, kterým se nikdo nedokáže vyvarovat. Každý si jednou za čas projde chřipkou a podobně.
Hledáme optimum pro člověka i celou společnost, říká sociolog Prokop o nastavení důchodového systému
Číst článek
Naopak, aby byli zaměstnavatelé motivovaní řešit prevenci, tak by se měli podílet na té chronické nemocnosti. Když mají například zaměstnance a nechtějí, aby si zničil záda, které se projevují do chronické nemocnosti, tak by bylo lepší je motivovat nějakou spoluúčastí na nemocenské v případě té chronické nemocnosti. Protože těm prvním čtrnácti dnům nezabráníte.
Další problém je ten, že zdravotní pojišťovny platí zdravotní úkony, které vycházejí z toho špatného životního stylu, ale neplatí nemocenskou. Tu mu platí nejdříve zaměstnanec, potom stát a ty peníze jdou ze sociálního systému. Tím se pojišťovnám bere část motivace, aby do prevence investovaly, protože nenesou část nákladů.
Takže místo České správy sociálního zabezpečení by to mělo přejít pod zdravotní pojišťovny a ty být motivovány k tomu, aby motivovaly?
Přesně tak. Ideální by byl ještě důraznější konkurenční systém mezi nimi, protože v současnosti není mezi zdravotními pojišťovnami konkurenční boj. Ony si konkurují akorát takovými dárečky z fondu prevence, které jsou často nesmyslné a neslouží k prevenci. Ideální by bylo, kdyby nesly náklady nemocenské, tím pádem by byly motivovány investovat do reálné prevence, která má smysl, aby si omezily náklady.
Celý rozhovor s Danielem Prokopem si poslechněte v audiozáznamu výše.
