Vyrábíme zbytečnou administrativní zátěž, kritizuje sociolog Daniel Prokop novelu zákoníku práce
Poslanecká sněmovna schválila novelu zákoníku práce. Ta vznikla po diskusích se zaměstnavateli a odbory. Během nich se dosáhlo kompromisní úpravy týkající se například práce na dálku a pravidel pro tzv. dohodáře.
Naším tématem je novela zákoníku práce. Minule, Danieli, když jsem se vás ptal, co zákoník práce, jste řekl, že se neprobouzíte s myšlenkou na zákoník práce.
No, teď už trochu ano. Teď se bojím. Občas experti něco navrhují a realizace je potom taková, že si říkáte, proč jste o tom vůbec mluvili. Což se týká například dohod o provedení práce (DPP).
Vyrábíme zbytečnou administrativní zátěž, kritizuje změny sociolog Daniel Prokop. Jak vytvořit pracovní úvazky pro studenty nebo rodiče na rodičovské, aby neplatili tolik peněz na odvodech?
Chystá se změna, aby se zamezilo vysoké kumulaci různých dohod. Má to nějaké limity na jednu DPP a celek DPP na měsíc. A to, když člověk překročí, tak co?
Dneska můžete mít dohodu do 10 000 Kč měsíčně a platíte z ní jen 15procentní srážkovou daň. Neplatíte zdravotní a sociální odvody. Většina lidí to asi neví a má třeba jen jednu DPP, např. studenti. Ale můžete mít DPP třeba od čtyř zaměstnavatelů a vydělávat si tím průměrnou mzdu bez toho, abyste platila odvody.
Proč neexistují limity? Protože hodně daníme práci v úvazcích, a tak máme díru, kterou se to dá obcházet. To je taková typická česká věc, že máme špatný systém a uděláme v něm díry, aby lidé nebyli naštvaní.
Pomocí podlimitních dohod se vyplatí asi 50 miliard korun ročně. To už jsou velké peníze na to, aby stát zkoumal, jak to je vlastně využívané. Jestli to jsou fakt ti studenti a důchodci, nebo jsou to kumulace dohod, kdy jich někdo má třeba i čtyři nebo pět.
Navrhovali jsme, ať ty dohody začne registrovat stát, protože ten nevěděl, kdo ty dohody má, jestli jich má člověk pět a podobně.
Stát tedy udělal opatření, že budou limity na to, kolik si tou dohodou můžete vydělat. Na jednu dohodu to je kolem 10 tisíc, možná to vzroste, to nevím. A na více dohod to bude celkem 17 tisíc. Ale já se bojím, zda s tím nevznikne velká administrativa pro firmy.
Lidé se zbaví dluhů a odejdou ze šedé ekonomiky, říká sociolog Prokop o novele insolvenčního zákona
Číst článek
Kdo to bude hlídat?
Měl by to hlídat zaměstnavatel. A teď co, pokud dohod máte víc a první vám dá za 10 tisíc, druhý za 8 tisíc, a vy jste překročili limit 17 tisíc? Pravděpodobně to bude tak, že budete muset vy i zaměstnavatel doplatit odvody, jako byste byl zaměstnán.
To je hrozný problém, protože když máte dva zaměstnavatele, tak ten první neví, že budete mít další. Ale bude to muset doplatit. A vy taky. Takže bude hodně administrativy s dohledáváním těch případů.
Člověk by měl vědět, že dohod má víc, ale zaměstnavatelé to vědět nemusí. Může to lidi překvapit, když si z té dohody vydělají 17 tisíc a z těch potom musí doplatit zhruba 7800 korun, jako by to byla minimální mzda.
Je to systém, který povede k velké složitosti a k tomu, že se budou firmy i lidé bát ty dohody využívat, aby omylem nepřekročili limity.
Záměrem bylo omezit kumulaci. Stát by měl za prvé prozkoumat, jestli ta kumulace vůbec existuje. A za druhé by se měl vrátit k příčině. Proč existují ty dohody? Protože v Česku máte hodně daněné nízké platy.
Neexistuje systém, který by třeba dokázal u studenta říct, že bude mít snížené odvody. Bude mít normální pracovní úvazek, klasický, ale snížené odvody, protože je student. Teď to trošku ministerstvo práce a sociálních věcí zavedlo u částečných úvazků. To je podle mě nástroj – udělat zvýhodnění pro cílové skupiny v rámci normálního úvazku a nedělat úplně paralelní systém, který to obchází.
Další alternativa je i v Německu, kde mají takzvané mini jobs. To znamená, že máte něco jako DPP, práci omezeného rozsahu, ale nemáte tam ochranu na pracovním trhu, nemáte ty výhody. Není to tak, že by tam nebyly žádné odvody, jenom je ten systém v nějakých prvních 3,5 tisících korunách nezatížen, takže platíte menší odvody.
Pavel stvrdil sporné úpravy přesčasů lékařů a prací na dohody nebo z domova. Část změn platí od října
Číst článek
A to je mnohem lepší systém, jak udělat nějaký pracovní úvazek pro studenty, důchodce, matky na rodičovské dovolené a podobně, aby si mohli vydělat nějakou částečnou prací a neplatili tolik odvodů.
Nedělal bych dohodu o provedené práci, ze které se neplatí nic, protože když ji překročíte o jednu korunu, tak zaplatíte tisíce korun za chybu.
Myslím si, že jdeme směrem, který je systémově špatný. Místo abychom opravili tu základní chybu, limitujeme využívání alternativní cesty. Doufejme, že to nebude tak negativní, jak jsem říkal. Bojím se ale toho, že vyrábíme zbytečnou administrativní zátěž.
To je ten největší problém, že vzniká ještě větší administrativní zátěž?
To je jeden problém. Druhý problém je, že když ten první zaměstnavatel dá někomu dohodu za 10 tisíc a zaměstnanec ten kumulativní limit překročí u druhého zaměstnavatele, tak by to měl doplatit i ten první zaměstnavatel.
Pokud to bude takhle, vytvoří to velkou nejistotu, protože riskujete, že ten úvazek bude nakonec zdaněn. Třeba to ještě nějak posunou zákonodárci a nebude to tak rizikové.
Takže ideální, efektivní a praktický stav je bez dohod a „dohodářů“?
Já myslím, že ano. Buď nějaký speciální režim v hlavním pracovním poměru (HPP), který studentům, rodičům na rodičovské nebo pracujícím důchodcům sníží odvodovou zátěž. Anebo mít jako v Německu režim, který kombinuje menší zátěž se slabší ochranou na trhu práce.
Jako významný sociolog a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) je na to tedy upozorníte?
My jsme udělali návrh daňové reformy, který by to částečně řešil. Umožnil by vyčerpat daňové slevy a snížil by zatížení těch nízko placených úvazků. Ten návrh existuje, a vláda ho dokonce má.
