Lidé s vyššími příjmy se přestávají bát inflace a víc utrácí. Osmdesát procent společnosti ale stále šetří
Ještě na začátku roku bylo zdražování strašákem číslo jedna pro celou společnost. To se ale změnilo, vysokopříjmové domácnosti se inflace už tolik nebojí. A tak začínají i víc utrácet, ukazuje nejnovější výzkum společnosti PAQ Research založený na odpovědích zhruba 1500 domácnosti z konce května.
Lidé s vysokými příjmy se teď víc než inflace bojí rozpadu demokracie, vlivu dezinformací a posílení extremistických nálad ve společnosti. Za největší hrozbu to považuje 54 procent vysokopříjmových Čechů.
Poplatí měsíční výdaje a jsou na nule. Z krize vychází nejhůře chudší rodiny s dětmi, jejich počet roste
Číst článek
Zbytek společnosti má ale stále největší obavy ze zdražování. Jako největší hrozbu to vnímají dvě třetiny dotázaných. Podle spoluautora výzkumu sociologa Daniela Prokopa se různá míra obav z inflace promítá i do toho, jak moc domácnosti šetří.
„Většina spodních 70 procent společnosti redukuje spotřebu relativně hodně, buď v energiích, nebo v potravinách a spotřebním zboží, ale horní část společnosti už tolik neredukuje, zhruba polovina z nich deklaruje, že nešetří ani na jedné z těch věcí,“ popisuje výsledky výzkumu
Změnu v chování lidí vnímají i obchodníci, podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy začínají lidé po velkém šetření z konce loňského roku zase utrácet. Prý vidí, že ta krize není tak velká, jak se obávali.
„Poprvé, kdy jsme to viděli hodně výrazně, tak byl začátek roku, kdy se úplně utrhly ze řetězů prodeje letních dovolených, v minulosti spousta lidí čekávala na last minute nabídky, letos byla poprvé spousta zájezdů vyprodaná v únoru nebo začátkem března. Teď se vrací zpátky prodeje exotického ovoce, začíná se zase více prodávat kvalitnější maso, to byly dvě věci, které Češi loni na podzim a v zimě hodně škrtali,“ říká o zákaznících.
Roste také zájem o letecké dovolené, Eliška Řezníček Dočkalová ze společnosti Kiwi potvrzuje, že například prodej letů na dlouhé vzdálenosti stoupl za poslední půl rok meziročně o 85 procent. „To i přesto, že tyto lety jsou nejdražší, jejich průměrná cena je zhruba 700 eur, což je přibližně 16,5 tisíce korun,“ vysvětluje.
Společenské důsledky
A že někteří lidé začali zase více utrácet, vidí na číslech prodeje i online obchod Alza.cz. Podle jeho mluvčí Elišky Čeřovské se opět začaly víc prodávat luxusnější výrobky dražších značek. Patrné to je prý třeba v segmentu elektroniky, jako jsou mobily, iPady a podobně.
Restauracím chybí brigádníci. ‚Mladí jsou v náruči rodičů,‘ míní Kastner z asociace
Číst článek
Jenže větší utrácení platí pro asi pětinu populace s nejvyššími příjmy. Ti ostatní stále šetří. A různá míra ohrožení inflací může mít podle Prokopa i společenské důsledky. Třeba že se různé skupiny obyvatel začnou rozcházet v tom, jestli a jak s inflací bojovat.
K rozevírání nůžek může přispívat i strach ze ztráty zaměstnání. Obecně se ztráty práce bojí každý sedmý. Výrazně víc ale tyto obavy trápí lidi s nižším vzděláním nebo třeba matky samoživitelky. A ti z toho důvodu budou nejspíš na své zaměstnavatele méně tlačit, aby jim zvedli mzdy. To by podle Prokopa mohlo vést k rozevírání příjmových nůžek ve společnosti.
S tímto tvrzením souhlasí třeba Jiří Halbrštát z personální agentury Manpower Group, dokonce by prý čekal, že se o svoje místo bude bát víc než zmiňovaných 14 procent lidí. „Zavádění robotů je nejvíce patrné ve výrobě, ale nejvíce pracovních pozic nahrazují technologie v administrativních pracích. A vstup umělé inteligence do této oblasti povede k tomu, že řada jednoduchých prací bude nahrazena počítačovými programy,“ říká.
Podle Hany Púllové ze společnosti Adecco jsou nejvíce ohroženy profese, jako je účetní, různí asistenti nebo i juniorní pozice v marketingu.
