Vláda slíbila rekordní investice do dopravních staveb, jenže výsledky jsou bídné. Zároveň Češi trpí nedostatkem bytů, přesto se jich začalo stavět o poznání méně než loni.
Tuzemská zaměstnanost dosáhla v červenci historického rekordu a téměř pokořila hranici 76 procent. Na přeplněném trhu práce ale vzniká hlavní riziko, proč může v Česku dojít k převratům a revoluci.
Vládní příspěvky dohromady přijdou státní pokladnu na 50 miliard korun. Vláda získala srovnatelně velkou částku díky zdražování a prostřednictvím daně z přidané hodnoty.
Veto prezidenta míří proti zvýšení příspěvků na státní pojištěnce. S tím souhlasí zájmové organizace zdravotníků i opoziční strany. Současná vládní koalice ale nejspíš veto přehlasuje.
Vládní záměr vyplacení příspěvku do českých domácností vzbudil přirozeně vlnu kritiky. Lidé si však nestěžují, že jde o další rozhazování státních financí. Vláda podle nich posílá příliš málo peněz.
Jedenáctého července se začne psát historie. Rusko vypne Nord Stream, tedy plynovod, kterým proudí pod Baltským mořem a přes Německo do Evropy někdy polovina, někdy tři čtvrtiny ruského plynu.
Takřka by to mohl být důvod k mírné oslavě, situace je přece lepší, než kdokoli čekal. To by ovšem nesměly spolu s čísly z Českého statistického úřadu zaznít varovné hlasy expertů a analytiků.
Ministerstvo financí nechalo uniknout ze svých kanceláří první nástřel rozpočtu na rok 2023, který počítá se schodkem 295 miliard korun. Schytalo za to ostrou kritiku.
Vicekancléř Německa Robert Habeck na Světovém ekonomickém fóru vyzval k založení kartelu průmyslových zemí, které by určily maximální cenu, za kterou jsou ochotny nakupovat ropu.
Svět se vymkl kontrole, za humny zuří válka a ceny nepřetržitě rostou. Zlepšit situaci vlastními silami je nemožné, protože novou a výrazně lépe placenou práci člověk nesežene.
„Ceny rostou a vláda ani nehne prstem, aby lidem pomohla.“ Takové obvinění získává stále větší ohlas. Vláda ho ovšem musí odmítnout, protože sociální kompetence je dnes tím, co vyhrává volby.
Nejde o významný zásah do zdravotnických financí. Stanjurova a Válkova věta, pokud bude schválena, sníží letošní příjmy zdravotních pojišťoven o 14 miliard.
V rámci EET finanční úřady zaplavovaly nekonečné proudy údajů o tržbách, které ale byly neúplné a nepřehledné. Navíc ani přes digitalizaci neubylo osobních kontrol v provozovnách.
Platí, že spotřebitelé jsou zároveň voliči. Pokud tedy jejich nespokojenost roste, mohou vládnoucí politici pomalu vyklízet své kanceláře, jak se stalo při dvou předchozích superkrizích.
Nejdřív pandemie, pak invaze na Ukrajinu. Obojí zasáhlo světovou ekonomiku. „Zatímco řešíme ekonomický rozměr ruské invaze, v Německu se debata vede na politické úrovni,“ upozorňuje Holub.
Strategická úvaha z dílny ruské centrální banky zní, že se ruská ekonomika musí restrukturalizovat. Tím se myslí, že exportní podniky musí hledat nové odběratele.
V březnu vyrostly ceny spotřebního zboží o 12,7 procenta. To je třetí nejvyšší číslo v Evropě, přitom celková inflace v eurozóně pokořila sedmiprocentní hranici.
Existují takové věci, jako jsou důchody, přídavky na děti a také benzín. S jistou mírou nadsázky by se daly označit za posvátné. Musí být dostupné každému, kdo je potřebuje.
Pode dostupných zpráv většina zboží v moskevských či petrohradských obchodech už zdražila na dvojnásobek, některé výrobky typu kosmetiky prostě docházejí.
Česká republika měla v roce 2021 rekordní schodek 420 miliard korun, ministr Zbyněk Stanjura (ODS) to chce letos srazit o 150 miliard. Otázka tedy zní, jak to chce dokázat.
Něco takového se všeobecně očekávalo. Ve středu večer oznámil šéf americké centrální banky Jerome Powell, že už v březnu začne zvyšovat úrokové sazby a že v tom bude pokračovat celý rok.
