Ceny vyrostly o 15 procent a to znamená, že si zaměstnanec koupí o desetinu zboží méně než v roce 2021. Při takovém propadu příjmů by se daly očekávat pouliční protesty, přesto panuje klid.
Vláda dosud rozdávala důchodcům plnými hrstmi. Teď najednou zjistila, že na další rozdávání nejsou peníze, hodlá zatáhnout za brzdu, ovšem opozice žádá, ať v rozdávání z cizího pokračuje
Evropská komise hodnotí aktuální situaci tuzemské ekonomiky. Při aktuálním hodnocení evropské ekonomiky sehrála pro bruselské experty nevděčnou roli odpadlíka Česká republika.
Vedle zahrady Grébovka, na rozhraní Vršovic a Vinohrad, se zřítil svah a spolu s ním dvoupatrový dům. Jak se může něco takového odehrát v centru jednoho z nejbohatších měst Evropy?
Veškeré průzkumy a statistiky tedy ukazují beze všech pochyb, že zhruba pětina tuzemských rodin na tom není právě finančně dobře, dokonce se dostaly pod větší tlak než dříve.
Značná část společnosti by měla zchudnout, ale přitom nechudne. Takový rozpor lze vysvětlit jenom tím, že vládní podpora pro domácnosti je dost velká, aby nebezpečí odvrátila.
Zřejmě nejnápadnější je údaj o tom, že utratili o dvě a půl procenta méně než v časech před krizí, tedy v listopadu 2019. To je nejhorší výsledek z celé Evropy.
Až nastanou mrazy a zvýší spotřebu elektřiny, bude nutné čas od času na dvě hodiny odpojit od sítě celé regiony. S takovým varováním předstoupila francouzská vláda před obyvatelstvo.
Plynovou bilanci v Evropě lze chválit i z jiného pohledu. Nešlo prý jen o mírné počasí, ale také o to, že domácnosti i podniky v celé Evropě dokázaly efektivně šetřit.
Uvádět společnost do deprese se stalo populárním sportem. Není to dlouho, co v médiích proběhly titulky, podle kterých energie v Česku zdražují nejrychleji v Evropě.
Naděje na realizaci odvěké komunistické utopie se rozplynuly. Návrh prosazovaný levicovou vládou zablokovala spolková rada, v níž má hlavní slovo opoziční Křesťanskodemokratická unie.
Zdražení přichází pro zákazníky vždy v nejméně vhodnou chvíli, zpravidla v časech, kdy si dotčené zboží nemohou odepřít. Má to cynickou obchodní logiku.
Stabilizaci cenové hladiny Česka lze považovat za pozitivní zprávu. Osvobodí značnou část rodin i podniků od panické hrůzy před tím, co přijde, a běžný člověk díky tomu může začít v klidu přemýšlet.
Vláda schválila nový stavební zákon, který má zjednodušit povolovací řízení pro výstavbu, a spolu s tímto zákonem úřední nástroj zvaný Jednotné environmentální stanovisko.
Nepřekvapilo, že se podařilo hrozící katastrofu inscenovat také u opravy Barrandovského mostu. Články o hrůzách, které nás čekají, se skutečně dostávaly na titulní strany.
Právo odebrat zisk, který vláda nezařídila, je tedy do jisté míry pochybné. Na druhou stranu lze ovšem připustit, že se ceny energií staly předmětem spekulací a stát musí své občany bránit.
Na nedostatek energií, který likviduje rozpočty domácností a státu i ekonomickou prosperitu, reaguje Česko pouze tím, že si stěžuje, hledá viníky a čeká pomoc odjinud.
Měnit státní rozpočet vícekrát za rok se pomalu stává tradicí. Ten letošní zamířil do sněmovny už ve třetí verzi, navíc se schodkem, který po započtení všech koaličních návrhů činí 375 miliard korun.
Návrh rozpočtu na rok 2023 předpokládá schodek 295 miliard korun. Přiblížil by se ke 400 miliardám, kdyby se do rozpočtu nezanesly mimořádné příjmy z emisních povolenek a z dividend státních firem.
Města a obce jsou tedy dnes více než kdy jindy silnými korporacemi, dost silnými na to, aby na úrovni elementárního každodenního provozu dokázaly čelit očekávaným potížím.
Vládě nelze vyčítat liknavost. Stanovit stropy energetických cen a jejich případné financování z mimořádných daní jde těžko, když člověk neví, kam až se ceny dostanou, píše v komentáři Petr Holub.
Vláda navrhla energetický strop tak, aby řadový spotřebitel platil za kilowatthodinu elektřiny nejvýš osm korun, za kilowatthodinu plynu čtyři koruny. Čísla jsou přibližná.
Jinde přemýšlejí, jak cenu železnice a veřejné dopravy zlevnit. Také v Česku vzbudil pozornost experiment německé vlády, která dvěma a půl miliardami eur dotovala takzvaný devítieurový lístek.
