„V Turecku se aktivovalo neuvěřitelné množství dobrovolníků, kteří sami organizují pomoc ve svých regionech. Nebo když mají někde příbuzné, tak pomáhají tam,“ říká mluvčí charity Lenka Pipková.
Libanonští dobrovolníci mažou doma stovky sendvičů. Rozdávají je v oblastech postižených tragickou explozí. K lidem se už dostala i mezinárodní pomoc. Armáda ji balíčkuje a rozdává lidem.
Otřesy s epicentrem 34 kilometrů od Tirany byly nejsilnější za poslední desítky let. Po nich podle albánského geologického ústavu následovalo ještě asi 250 dotřesů, které postupně slábly.
Počet obětí víkendového zemětřesení v Ekvádoru stoupl na 350. Oznámil to prezident země Rafael Correa. Po návratu z Itálie se vydal do nejvíce postižených oblastí na západě země, kde dál pokračuje pátrání po lidech, kteří zůstali uvězněni pod sutinami zřícených domů.
Pomoc pro skoro deset milionů lidí by chtěli shromáždit organizátoři třetí dárcovské konference pro Sýrii. Jejím cílem je vybrat peníze alespoň na základní potřeby pro ty, kdo kvůli syrské občanské museli opustit svoje domovy.
Řecko ostatním zemím eurozóny co nejdřív předloží seznam nových zásadních reforem. Řecký premiér Alexis Tsipras to dnes nad ránem na mimořádné schůzce v Bruselu slíbil několika nejdůležitějším evropským lídrům. Eurozóna následně posoudí, jestli je řecký návrh dostatečný.
Řecko dnes podle deníku Kathimerini požádá eurozónu o prodloužení svého záchranného programu. Státy platící eurem daly Aténám ultimátum - pokud do pátku na pokračování programu dohodnou, eurozóna jim už žádné peníze nepůjčí. Běžní Řekové ale nevěří, že by situace mohla dojít tak daleko, a své vládě dál věří.
Řecká vláda odmítá pokračovat v podmínkách úsporného programu navrhovaného eurozónou. Premiér Alexis Tsipras je označil za absurdní a nepřijatelné. Chce změnu, která by kopírovala předvolební sliby jeho strany SYRIZA.
Ukrajina může dostat další zahraniční pomoc až poté, co dokáže úspěšný boj proti korupci. V Londýně se na tom shodli ministři zahraničí Velké Británie a Česka William Hague a Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Na Řeky už nečekají žádné další škrty a zvyšování daní. Před dnešní návštěvou Bruselu to prohlásil řecký premiér Antonis Samaras. Řečtí i evropští politici ale zároveň připouštějí, že země se neobejde bez další miliardové pomoci. Tu přitom Řecko až dosud dostávalo jen výměnou za tvrdá úsporná opatření.
Kypr má už jen několik hodin na to, aby našel řešení bankovní krize. Pokud se mu to nepodaří do pondělí, jeho dvě hlavní banky zkolabují. Kyperská vláda uvedla, že vyjednávání o záchraně země jsou ve velmi křehké fázi a dohoda bude obtížná. Na stole je teď opět plán na jednorázové zdanění vkladů nad 100 tisíc eur.
Kypr by se měl ještě tento měsíc stát pátou zemí, která dostane pomoc od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu. Zemi totiž kvůli ztrátám jejích bank v Řecku akutně hrozí státní bankrot. O podmínkách pomoci budou dnes v Bruselu jednat ministři financí států platících eurem.
Řecko musí do 10 dnů splnit ultimátum eurozóny. Má ukázat alespoň vůli k zavádění reforem, jinak se může rozloučit s další splátkou pomoci ze záchranného fondu. Po jednání ministrů financí eurozóny na to upozornil předseda tohoto uskupení, lucemburský premiér Jean-Claude Juncker.
Řecko nestihne včas splnit své závazky. Země slíbila, že do roku 2015 bude státní rozpočet nezávislý na mezinárodní finanční pomoci a do roku 2020 refinancuje dluh na finančních trzích. Ve skutečnosti ale bude potřebovat minimálně dva roky navíc. Uvedl to německý deník Süddeutsche Zeitung s odvoláním na vysoce postaveného diplomata Evropské unie.
Španělsko prý brzy požádá o mezinárodní finanční pomoc. Podle německého deníku Financial Times Deutschland s takovým vývojem počítá Evropská komise. Španělská agentura EFE tvrdí, že Madrid pošle do Bruselu žádost o pomoc možná ještě tento měsíc.
Itálii nepohltí dluhová krize a nebude potřebovat mezinárodní pomoc. Agentuře Bloomberg to řekl šéf ratingové agentury Fitch Ed Parker. Itálie je podle něj silnější než Španělsko, kterému už eurozóna slíbila půjčky za 100 miliard eur na pomoc bankám.
Úroky u španělských desetiletých dluhopisů přesáhly šest procent. Jsou tak nejvýš od loňského prosince. Tehdy eurozóna prožívala nejtěžší fázi své dluhové krize. Po uklidnění v posledních měsících se ale situace opět začíná zhoršovat. Narůstají obavy, že Španělsko bude muset požádat o mezinárodní pomoc - tak jako Řecko, Irsko a Portugalsko.
Řecko se možná ani po dnešní schůzce ministrů financí eurozóny v Lucemburku nedozví, jestli dostane další splátku pomoci ze záchranného balíku. Ten činí celkem 110 miliard eur. Další pomoc Řecku záleží jak na krocích řecké vlády, tak i na schvalování změn parlamenty jednotlivých členů eurozóny, mezi nimi i Slovenska.
Řecko je nedílnou součástí eurozóny, shodli se při společné telekonferenci německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Nicolas Sarkozy a řecký premiér Jorgos Papandreu. Země prý splní všechna kritéria nutná pro spuštění druhého záchranného plánu.
Portugalsko mělo požádat o mezinárodní pomoc. Podle amerického deníku Wall Street Journal k tomu Portugalce v listopadu nutily některé země Evropské unie. Evropa spolu s Mezinárodním měnovým fondem už předtím zachraňovala Řeky a Iry.