Podle návrhu textu ústavní novely by Italové přímo určili, kdo se má stát po volbách premiérem. Strany a kandidátky, které by podpořily kandidáta s největším počtem hlasů, by pak dostaly prémii.
Bývalý prezident Evropské centrální banky teď potřebuje získat většinu v obou komorách parlamentu. Zatím není jasné, jestli ho podpoří největší parlamentní klub Hnutí Pěti hvězd.
Vládní krize vypukla v Itálii před dvěma týdny, když strana Živá Itálie stáhla z kabinetu své dvě ministryně. Vůdce strany Matteo Renzi kritizoval Conteho mimo jiné za málo kolegiální styl vládnutí.
Z Evropské unie lze vystoupit pouze dobrovolně. Z unie stát jednoduše vyhodit nelze, ať už by pro to byl jakýkoli důvod. A Viktor Orbán se to nic takové určitě pokoušet nebude.
Renzi to telefonicky sdělil premiérovi Giuseppemu Contemu. Skupina poslanců bude dále podporovat nedávno ustavenou koaliční vládu protestního Hnutí pěti hvězd a středolevé PD.
Pravděpodobnější variantou než předčasné volby je ale podle italského novináře žijícího v Česku Andrease Pieralliho odchod Ligy a vládní podpora středolevicové Demokratické strany.
Italský Senát má v úterý večer jednat o harmonogramu hlasování o nedůvěře vládě nestraníka Giuseppeho Conteho. Pokud jeho vláda padne, bude další osud v rukou prezidenta Sergia Mattarelly.
Unijní námořní operace Sophia, která zasahuje proti pašerákům migrantů, může po neděli pokračovat – ovšem bez lodí. Vyžádala si to Itálie, která původně hrozila úplným zablokováním operace.
Desítky milionů voličů v Itálii rozhodují o novém složení parlamentu. Podle průzkumů svůj hlas odevzdalo zatím 20 procent voličů. Odhlasoval taky italský prezident a předseda vlády.
Pouhý den zbývá do parlamentních voleb v Itálii. Souvislostmi volebního klání, které je na Apeninském poloostrově vyhlášené na tuto neděli 4. března, se zabývá britský týdeník Economist.
Itálii má z politické krize vyvést dosavadní ministr zahraničí Paolo Gentiloni. Prezident Sergio Mattarella ho pověřil sestavením vlády. Dvaašedesátiletý politik z Demokratické strany ve funkci vystřídá Mattea Renziho, který rezignoval začátkem týdne.
ROZHOVOR. Averze vůči vládě Mattea Renziho nebyla jediným důvodem, proč Italové v nedělním referendu zavrhli ústavní reformu. Země má špatnou zkušenost s fašismem a pamatuje si, že koncentrace moci v rukách jediného člověka je nebezpečná, vysvětluje v rozhovoru pro Zpravodajský web ČRo Lada Šušlíková, expertka na politické systémy jižní Evropy. A dodává, že Renziho demise neznamená jeho konec na politické scéně, zato vážně ohrožuje eurozónu.
Matteo Renzi oznámil, že podá demisi, a to po těžké porážce v nedělním referendu o reformě ústavy. V čele italské vlády stál necelé tři roky. Reformu, která měla zjednodušit systém vládnutí v zemi, hájil jako nutnou pro zjednodušení fungování politického systému země. Sám se rozhodl s výsledkem spojit svou budoucnost, což de facto přeměnilo hlasování v plebiscit o něm coby předsedovi vlády. Jaká byla cesta nejmladšího italského premiéra do čela vlády?
Itálie v referendu rozhoduje o ústavnách změnách. Hlasovací místnosti se otevřely v sedm hodin ráno našeho času. Referendum prosadil premiér a předseda vládnoucí Demokratické strany Matteo Renzi. Jeho návrh omezuje vliv Senátu a naopak posiluje Poslaneckou sněmovnu. Předseda vlády by v případě schválení navíc získal nové pravomoci, ať už směrem k parlamentu nebo prezidentovi. Pokud ale neuspěje, může to znamenat pád vlády a konec jeho politické kariéry.
Itálie bude už v neděli rozhodovat v referendu o ústavních změnách. Hlasování vyvolal premiér a předseda vládnoucí Demokratické strany Matteo Renzi. Jeho návrh omezuje vliv Senátu a naopak posiluje Poslaneckou sněmovnu. Předseda vlády by v případě schválení navíc získal nové pravomoci, ať už směrem k parlamentu nebo prezidentovi. Pokud ale neuspěje, může to znamenat konec jeho politické kariéry.