Berlín zvažuje možné důsledky odchodu Řecka z eurozóny. Spolková vláda si podle informací německých médií nechala vypracovat scénáře pro případ, že by Řecko po volbách na konci ledna eurozónu skutečně opustilo.
Propad evropské ekonomiky je nejrychlejší za poslední čtyři roky. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostatu. Hrubý domácí produkt eurozóny klesl za poslední čtvrtletí loňského roku o 0,6 procenta, celé Evropské unie o půl procenta. V recesi je i Česko: jeho ekonomika se propadla o 0,2 procenta.
Evropská centrální banka chce prý dnes trhům vyrazit dech - předložit zásadní plán na boj s dluhovou krizí v eurozóně. Šéf banky Mario Draghi před časem slíbil, že pro záchranu eura udělá v rámci svého mandátu cokoliv. Dnes má oznámit, jaké konkrétní kroky banka v boji za přežití společné evropské měny přijme.
Evropská komise musela znovu potvrdit svou víru v udržení Řecko v eurozóně. Jednotnou linii odhodlání zachovat eurozónu se všemi 17 členy narušila nizozemská komisařka Neelie Kroseová. V rozhovoru pro deník de Volkskratnt řekla, že kdyby Řecko eurozónu opustilo, neznamenalo by to její konec. Eurozóna by mohla přežít i bez něj.
Snaží se Řecko vydírat zbytek Evropy? Česká média přinesla informaci, že země žádá další peníze, jinak vystoupí z eurozóny. Mluvčí řecké vlády totiž prohlásil, že bez dalšího záchranného balíku jim nezbude nic jiného než opustit euro a vrátit se k vlastní měně drachmě.
Od summitu Evropské unie, který dnes začíná v Bruselu, se očekává jasné slovo, jak má v budoucnu Evropská unie vypadat. Nová pravidla mají zamezit tomu, aby se nějaká další evropská země dostala do podobné situace jako Řecko.
Summit zemí skupiny G20, tedy největších ekonomik světa se dnes odpoutá od problémů eurozóny a Řecka. Lídři světových hospodářských mocností a rychle se rozvíjejících ekonomik mají na stole například návrh na posílení zdrojů Mezinárodního měnového fondu.
|Ondřej Houska, Václav Sochor, Marika Táborská|Ekonomika
Ministři financí a guvernéři centrálních bank největších světových ekonomik se v Paříži radí, jak vyřešit prohlubující se krizi eurozóny. Úhel pohledu zemí G20 je přitom trochu širší než ten z Bruselu. V Paříži se diskutuje především o možnostech, jak v co největší míře zamezit tomu, aby potíže eura vtáhly do nové hospodářské recese celý svět.
Eurozóna je teď v nejhorším možném bodě - na půl cesty mezi sjednocením a rozpadem. Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu to řekl ekonom Jan Švejnar s tím, že oba směry jsou teď pro Evropu možné.
Evropská centrální banka výrazně pomohla zemím, které ohrožuje dluhová krize. Na trzích včera začala nakupovat španělské a italské dluhopisy. Tím se jí podařilo snížit jejich výnosy hluboko pod kritickou hranici 6 procent.
Současný i budoucí záchranný balík eurozóny by měly být větší. Možná dvakrát až třikrát, upozorňují někteří analytici. Po zvětšení záchranných balíků volá předseda Evropské komise José Barroso, poslal kvůli tomu dopis všem lídrům členských zemí eurozóny.
Asi 50 příznivců Strany svobodných občanů demonstrovalo v Praze proti schválení změny Lisabonské smlouvy EU, kterou se má dnes zabývat Senát. Podle předsedy této strany, ekonoma Petra Macha případná ratifikace změny vytvoří podmínky pro to, aby se Česko v případě přijetí eura muselo zavázat k podílu 250 miliard korun na záchranu ohrožených ekonomik eurozóny.
Eurozóna musí počítat s odporem Slovenska při prosazování Evropského stabilizačního mechanismu. Nová finanční instituce, která má chránit státy s ohroženými rozpočty, narazila u jedné ze slovenských vládních stran. Stabilizační mechanismus má nahradit současný takzvaný „euroval“. K němu se Slovensko loni připojilo pouze s výhradami, a navíc jako jediná země eurozóny odmítlo přímou půjčku zadluženému Řecku.
Země eurozóny s nadměrným deficitem by měly zaplatit pokutu ve výši 2 desetin procenta svého hrubého domácího produktu. Přišly by tak o mnohamiliardové částky. Navrhla to Evropská komise. České republiky se případné sankce zatím týkat nebudou, protože není v eurozóně.
Podobná krize, jakou zažívá Řecko, se nesmí opakovat. Německá kancléřka Angela Merkelová navrhuje v budoucnu tvrdě trestat země, které by porušovaly pravidla.