Pokud by se penzijní systém nezměnil, pobíralo by penzi o 800 000 lidí víc, vysvětluje Filip Pertold. „Klíčová je otázka, jaká opatření musíme přijmout, aby senioři nedožívali v chudobě,“ říká.
Zprávu o vývoji doby dožití a důchodového systému píše ministerstvo práce každých pět let. Podle nynějších pravidel by vláda měla důchodový věk upravit tak, aby byli lidé v penzi čtvrtinu života.
„Buď by se měly odvody vymazat úplně, anebo se sníží odvody a zároveň bude růst důchod. Potřebujeme motivovat lidi, aby zůstali v práci,“ říká sociolog Prokop k nové důchodové reformě.
Bylo by proto dobré v Poslanecké sněmovně hledat pro Jurečkovu reformu co největší shodu. Není vyloučené, že ač to vypadá, že vláda si úkol z programového prohlášení splní, bude to jenom na chvíli.
Podle demografů by navrhované navyšování znamenalo rozkolísání důchodového věku. Roli by hrály epidemie či jiné události, které by měly vliv na úmrtnost.
Připravovaný návrh je podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) uprostřed. Řekl to po tripartitním jednání novinářům. Podrobně chce záměr představit tento týden.
Jurečka po jednání s prezidentem řekl, že jeho zájem o problematiku penzí vítá. Byl by rád, kdyby se hlava státu zapojila i do politické diskuse a přispěla k nalezení shody mezi koalicí a opozicí.
Se zvýšením věku odchodu do důchodu by souhlasili spíše voliči vládní koalice. Naopak naprostá většina voličů opozičních a mimoparlamentních stran takovouto možnost odmítá.
Ministr to uvedl v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Opatření podle něj musí být jedním z témat chystané důchodové reformy kvůli zvýšení příjmů pro financování penzí.
Petr Pavel se na prahu důchodového věku ocitne teprve ve chvíli, kdy mu jeho pětiletý mandát skončí. Ironií osudu jsou to právě důchody, které mohou prohloubit příkopy nejen mezi lidmi a generacemi.
Francouzský Senát v noci na čtvrtek schválil zvýšení důchodového věku z 62 na 64 let, což je klíčová a také velmi nepopulární součást vládní penzijní reformy.
Podle výhledu OECD by se v roce 2060 měla hranice odchodu do penze v Evropské unii zvýšit na průměrných 66 let z nynějších pětašedesáti. Například Dánsko či Itálie chtějí jít až nad hranici 70 let.
Poté, co samo ministerstvo práce a sociálních věcí tyto informace v říjnu zveřejnilo, stoupl počet žadatelů o předčasný důchod oproti září skoro šestkrát.
Pražští policisté z pořádkových jednotek podle Mf Dnes požadují, aby jim byly proplacené pohotovosti běžnou mzdou. Přečtěte si výběr ze sobotních médií, které připravil Radiožurnál.
V tisku se ve čtvrtek dočtete, že lidé odchází do předčasného důchodu, píše E15. Lékařská komora chce kontrolu soudních znalců píší, Lidové noviny. Více ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Poradní sbor uvádí, že od roku 2025 hrozí výrazné problémy s financováním penzí. Jako východisko vidí takzvané dynamické svázání důchodového věku s očekávaným věkem dožití.