Putin telefonoval s Michelem. Stěžoval si, že země Evropské unie podporují nenávist k Rusku
Případné setkání prezidentů Ruska a Ukrajiny závisí na výsledcích rusko-ukrajinských rozhovorů. V telefonickém rozhovoru s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem to v pátek prohlásil ruský prezident Vladimir Putin, uvedla agentura TASS s odvoláním na Kreml. Michel ve středu navštívil Kyjev, kde jednal se Zelenským. Ukrajina už od konce února čelí ruské agresi, v posledních dnech ruská armáda výrazně zesílila své útoky na ukrajinském východě.
„V reakci na výzvu Charlese Michela k přímému setkání s Volodymyrem Zelenským ruský prezident znovu potvrdil známé stanovisko,“ citovala ruská agentura vyjádření Kremlu.
Podle Moskvy možnost schůzky prezidentů obou zemí závisí na konkrétních výsledcích probíhajících rozhovorů ruských a ukrajinských představitelů.
Místo bojů nařídil Putin blokádu oceláren Azovstal. Síly chce soustředit jinde, míní Británie
Číst článek
Kreml v pátek opět obvinil ukrajinskou stranu z nedůslednosti a neochoty „hledat vzájemně přijatelné řešení“.
Putin si Michelovi také postěžoval, že „vedení většiny členských zemí Evropské unie svými kroky podporuje otevřenou nenávist k Rusku, projevující se například v kulturní, humanitární a sportovní oblasti“.
Ruskem zahájená válka vůči sousední zemi má desetitisíce obětí, svět se po ústupu ruských jednotek od Kyjeva postupně dozvídá o mučení, znásilňování a vraždách civilistů v oblastech okupovaných ruskou armádou.
Michel sám při své nedávné návštěvě Ukrajiny navštívil obec Borodjanka severně od ukrajinské metropole. Na sociální síti pak napsal, že žádná slova nemohou popsat, co tam cítil „nikoliv jako předseda Evropské rady, ale jako otec a lidská bytost“.
Ruský prezident podle komuniké s Michelem diskutoval o situaci na Ukrajině. Putin zopakoval ruský pohled, že vojenské operace mají za cíl „obranu“ dvou proruskými separatisty ovládaných „republik“ v ukrajinském Donbasu, jejichž nezávislost Moskva krátce před útokem na sousední zemi uznala.
Šéfovi unijních summitů Putin prý také popisoval kroky, která ruská strana přijímá na ochranu civilního obyvatelstva, včetně „každodenního zřizování humanitárních koridorů a vyhlašování klidu zbraní v zájmu bezpečné evakuace civilistů z oblasti bojů“.
Boj o Donbas: Rusko obsadilo přes 40 ukrajinských obcí, oznámil Kyjev
Číst článek
Ukrajina si opakovaně stěžuje, že ruská armáda na dojednané koridory útočí. Kyjev také varuje, že ruské úřady ve jménu „ochrany civilistů“ odvezly proti jejich vůli do Ruska tisíce občanů Ukrajiny.
Rusko 24. února zaútočilo na Ukrajinu, čímž rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války.
Boje si podle odhadů již vyžádaly desítky tisíc mrtvých, ruští vojáci jsou podezřelí ze spáchání válečných zločinů, včetně vraždění civilistů v okupovaných ukrajinských městech a vsích.
Ukrajinští představitelé si pravidelně stěžují, že ruská strana svým počínáním brání evakuaci civilistů z obléhaných měst, především Mariupolu.
