Guaidó již od ledna usiluje jako předseda legitimně zvoleného parlamentu o Madurův odchod a vypsání předčasných prezidentských voleb. Pětatřicetiletého politika, který se s odvoláním na ústavu prohlásil prezidentem země, by úřady mohly obvinit z porušení zákona, neboť nerespektoval zákaz vycestovat do zahraničí.

Madurovy státní orgány si však muže podporovaného velkou částí Venezuelanů i desítkami světových zemí včetně Spojených států či většiny ostatních latinskoamerických zemí dosud netroufly zatknout.

Poslanecké imunity chránící jej před vyšetřováním jej zbavilo Ústavodárné shromáždění, což je jakýsi paralelní parlament, který ustavila Madurova vláda proto, že parlament vzešlý z voleb ovládá od roku 2016 opozice. Ta stejně jako EU, USA ani další americké země Ústavodárné shromáždění neuznává, Maduro zase neuznává parlament.

Zákaz funkcí

Guaidóovi minulý týden úřad hlavního kontrolora jmenovaný Madurovým shromážděním zakázal na 15 let výkon veřejných funkcí, neboť údajně uzurpováním moci uškodil lidu Venezuely a zahraničními cestami zpronevěřil státní peníze. Guaidó úřad nerespektuje a zákazu se nemíní podřídit.

Šéf opozice svolává pravidelné masové demonstrace po celé zemi a vyzývá státní úředníky a armádu, aby se postavili na jeho stranu. Primárně je snahou opozice dostat do země sužované ekonomickou krizí humanitární pomoc, kterou Maduro odmítá s tím, že jde o americkou intervenci.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít