Chmury nad podporou Ukrajiny. Ohrožuje ji postoj USA, útok Hamásu i rozdělená Evropa, varují experti
Když se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj osobně vydal na sjezd ministrů obrany NATO, měl obavy, že útok Hamásu na Izrael odvrátí pozornost od ukrajinského odporu proti ruské invazi. Zástupci NATO ho ujistili, že jejich podpora přetrvává, a rovnou schválili vojenskou podporu za dvě miliardy dolarů. Pocit, že západní podpora Ukrajiny klesá, však byl namístě už před eskalací situace na Blízkém východě, všímá si deník The New York Times.
V Evropě se Ukrajina stává rozdělujícím tématem, píše americký deník. Jako příklad udává nedávné volby na Slovensku, které vyhrál Robert Fico, ale také ještě aktuálnější volební kampaň v Polsku, která nalomila dosud pevné přesvědčení o významu vojenské pomoci Ukrajině.
„Jsem pesimistická,“ řekla deníku ukrajinská poslankyně Jelizaveta Jašková, která zároveň působí ve výboru pro zahraniční záležitosti. „Stojíme před mnoha otázkami – týkají se výroby zbraní, bezpečnostní infrastruktury, ekonomické pomoci i budoucnosti NATO,“ dodala s tím, že tyto otázky však budou vyřešeny v horizontu nejméně pěti let.
NATO zvládne podporovat Ukrajinu i Izrael současně, ujistili ministři obrany Zelenského
Číst článek
„Bojujeme 600 dní a aktuálně nevidím žádnou iniciativu, která by vedla ke skutečným krokům – nejen prohlášením – v rámci podpory Ukrajiny,“ uvedla.
Namísto podpory pozoruje způsob, jakým se z Ukrajiny stává nástroj pro představitele ostatních zemí. „Podle průzkumů lidé Ukrajinu pořád podporují. Politici ji ale využívají jako téma, jak útočit jeden na druhého,“ popsala.
Nenahraditelná podpora USA
„Slábnou reakce na protiukrajinské projevy,“ řekl deníku bývalý estonský prezident Toomas Hendrik Ilves. „Je to nebezpečné,“ uvedl konkrétně s ohledem na situaci v USA. Donald Trump se v prvních fázích své prezidentské kampaně přičinil k výraznému poklesu podpory Ukrajiny mezi republikány, navíc také sílí i jiné kritické hlasy, mezi které patří například miliardář Elon Musk.
V případě, že by se Washington rozhodl přerušit pomoc Ukrajině, evropští lídři včetně šéfa unijní diplomacie Josefa Borrella otevřeně přiznali, že by Evropa nebyla schopná takový výpadek vyplnit.
Kdo je větší ‚jestřáb‘ a budoucnost vztahů s Evropou. Volby prezidenta USA už teď rýsují hranice diplomacie
Číst článek
„Evropa nemůže nahradit Spojené státy. Samozřejmě máme své rezervy, ale podpora Spojených států je v tomto případě jednoduše nenahraditelná,“ řekl Borrell. V ten samý den ruský prezident Vladimir Putin řekl, že bez západní pomoci by Ukrajina nepřežila déle než týden.
Někteří se navíc obávají toho, že v otázce amerického postoje nejde pouze o nevoli republikánů. S ohledem na další kandidaturu současného amerického prezidenta Joea Bidena se objevují spekulace o tom, že se Biden pokusí dotlačit Kyjev do jednání o příměří s Ruskem. Mohlo by tak jít o gesto, jak ukázat, že jeho hlavní prioritou je – v kontrastu s Trumpem – mír.
Američtí představitelé tyto obavy považují za přehnané a poukazují na Bidenovu silnou podporu Ukrajiny od začátku konfliktu.
Přesto bývalý švédský premiér a ministr zahraničí Carl Bildt naznačil, že summit NATO příští rok ve Washingtonu bude v souvislosti s Ukrajinou provázet napjatá atmosféra, protože se uskuteční během nejostřejší fáze americké prezidentské kampaně. Podle něj by tak například pozvání Ukrajiny mohlo pomoci získat voliče Trumpovi.
Vyčerpané armádní zásoby, vadnoucí sympatie. Kyjev bude mít polskou podporu i po volbách, i když menší
Číst článek
Ukrajinské obilí
Nejistota ale rozhodně nepanuje pouze ve Spojených státech. Deník The New York Times si všímá také situace ohledně ukrajinského obilí v Polsku. Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) totiž několik měsíců před volbami začala ostře vystupovat proti ukrajinskému obilí na polském trhu, které podle ní poškozuje polské farmáře.
Zelenskyj na to reagoval tím, že „je alarmující, jak se solidarita některých našich přátel v Evropě mění v politické divadlo – a dělají tak thriller z obilí“. Kromě obilí se ale polská vláda začala stavět rezervovaně i k další vojenské podpoře Ukrajiny, přestože v ní v prvních fázích války sehrála země klíčovou roli.
Ředitel Polského institutu pro mezinárodní otázky Slawomir Debski v souvislosti s tím uvedl, že jde o „velmi špinavou“ předvolební kampaň, ve které strany staví na silné protiruské, protiněmecké i protiunijní postoje veřejnosti, do kterých se připojuje i rostoucí napětí mezi Polskem a Ukrajinou.
„Polští představitelé vědí, že je třeba dál podporovat Ukrajinu, ale nechávají se ovládat emocemi a politikou,“ okomentoval situaci polský koordinátor projektu German Marshall Fund East Michal Baranowski.
Už před vypuknutím konfliktu mezi Hamásem a Izraelem přiznal jeden z představitelů NATO, že náladu ohledně podpory Ukrajiny provázejí chmury. Zástupce ředitele britského výzkumného střediska Royal United Services Institute, Malcolm Chalmers, proto zdůrazňuje, že klíčová nyní bude ukrajinská vůle. „Už to není o nás, ale o nich. O ukrajinské vytrvalosti,“ dodává.
