Byla jste v užší skupině, která měla na starost evakuaci afghánských spolupracovníků do Česka. Jaká byla vaše role?
Naše skupina měla na starost v zásadě shromáždit a zkoordinovat seznamy těch lidí, kteří vedle tlumočníků ministerstva obrany a přímých zaměstnanců ambasády dostali na základě rozhodnutí Bezpečnostní rady státu možnost přesunout se do České republiky. To znamenalo, že musíte k těm lidem získat veškeré informace, rodinné příslušníky, čísla pasů. Ti lidé musí být alespoň nějak verifikováni a základním způsobem prověřeni. Pak jsme komunikovali s ministerstvem obrany, do jakých letů budou zařazeni, jak je oni budou kontaktovat a všechny detaily k tomu.

Byl problém dostat lidi na palubu letadla?
Ten problém, on už to říkal pan velvyslanec, byl veliký. Proto některá letadla odletěla z Kábulu prázdná. Ta situace v Kábulu je taková, že před každou branou do letiště je tálibánský check point, který ty lidi nepouští. Naši vojáci museli na základě nějakého seznamu chodit za těmi Tálibánci a vytahovat lidi, rodiny s malými dětmi z davu a provádět je přes check point a bránu na letiště.

Seznamů bylo několik, ministerstvo obrany mělo seznam svých tlumočníků, kteří spolupracovali s vojáky. Byl tu seznam Čechů v Afghánistánu, co seznam ministerstva zahraničních věcí, ten vznikal ad hoc?
Ten seznam vycházel z rozhodnutí Bezpečností rady státu (Bezpečnostní rada státu měla mimořádné jednání 14.srpna, pozn. red.). Byly tam stanoveny okruhy lidí, týkalo se to jen jednotek. Nebylo to žádné velké množství lidí, kteří přicházejí v úvahu. Byly to zejména osoby s českým občanstvím, trvalým pobytem v České republice a pak spolupracovníci a tlumočníci dalších organizací kromě armády, například vojenské policie nebo provinčního rekonstrukčního týmu.

S čím jste nejvíc bojovali?
Ono to celé bylo docela komplikované. Nejsložitější to bylo všechno zkoordinovat, protože se to muselo dělat strašně rychle. Ta výhoda v té rychlosti byla, že všechny byrokratické překážky, které se normálně objevují, se nestihly objevit. Prostě byrokracie nás nedohonila.

‚Miloval každou květinku‘

Vy víte, kdo všechno letěl v armádních speciálech, vybaví se vám teď příběh některého z Afghánců, kteří přiletěli do Česka?
Dojímavý příběh je příběh zahradníka naší ambasády v Kábulu. Je to starší člověk kolem šedesáti let, pracoval tam léta. Všichni, kdo kdy byli vysláni na ambasádu v Kábulu, na něj vzpomínají s láskou, jak miloval každou květinku a o všechno tam pečoval. Tento člověk v živote nechtěl opustit Afghánistán. Nedovedl si představit, že by žil někde jinde. Ještě před dvěma týdny říkal panu velvyslanci, že nechce odejít ze země. Jak se ta situace zhoršila, nechtěl znovu žít pod Tálibánem, tak přijal tu nabídku přesunout se do České republiky. Šedesátiletý zahradník i s manželkou přijeli v prvním evakuačním letu. (Další příběh afghánského spolupracovníka najdete zde) 

Myslíte si, že se bude starat o zahrady i v Česku?
Musím říct, že všichni bývalí zaměstnanci ambasády v Kábulu už se o něj perou. Velmi by si přáli, aby se staral o zahrady jejich nebo jejich známých.

Zažila jste někdy podobnou situaci, jakou jste teď řešila v posledních dnech?
Myslím, že tahle situace byla nejkomplexnější, nejsložitější, nejrychlejší. Částečně se k tomu dá přirovnat situace, když jsme vyjednávali o propuštění zadržovaného kněze v Súdánu (pozn. red. 2016). Před několika lety tam byl chycen, nespravedlivě odsouzen, dostal vysoký trest a my jsme pak vyjednávali o propuštění. Ale tahle operace byla mnohem složitější.

Je něco, v čem by se dalo z této situace poučit? Co příště dělat, nedělat, na co si dávat pozor?
Já myslím, že na to je trošičku brzo. Určitě si lessons learned (naučené lekce, pozn. red.) zpracujeme a dáme to dohromady. Já se bojím, že kdybych teď něco říkala, že to bude příliš takové to, co mě první napadne. Nebude to nejzásadnější. Rozhodně přes všechny složitosti celé situace se nám to nakonec povedlo a všichni z toho máme ohromnou radost.

Je to už pro vás konec nebo budete ještě nějakým způsobem s evakuací pokračovat?
Žádné evakuační další lety nejsou plánovány. Nicméně pokud se v Afghánistánu objeví nějaký člověk s dvojím občanstvím nebo trvalým pobytem v České republice, kdo se ocitne v nesnázích a bude mít zájem a potřebu odjet z Afghánistánu, tak budeme koordinovat se spojenci, zda by bylo možné ho zařadit do některého z jejich letů.

Jana Magdoňová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít