‚Zastavte nepřátelství vůči Kurdům.‘ Turecké poslankyni vypnuli mikrofon, mluvila kurdsky
Careke din rûyê wan ê reş, zihniyeta wan a qedexeker eşkere bû, bêtehemuliya li hemberî zimanê Kurdî derket holê.
— Ayşe Sürücü (@AyseSurucuUrfa) December 9, 2021
Em qedexekirina zimanê Kurdî qebûl nakin.
Qedexekirin karê wan e, xwedî derketina ziman û çanda Kurdî jî berpirsyariya me ya li hember gelê me ye. pic.twitter.com/wpRMcFPdlU
V tureckém parlamentu ve středu vypnuli mikrofon poslankyni třetí největší strany, protože řekla několik vět v kurdštině. Informoval o tom opoziční server Duvar. Členka opoziční Lidově demokratické strany (HDP) Ayşe Sürücüová chtěla znovu upozornit na nedodržování základních práv Kurdů, kteří tvoří asi pětinu obyvatel Turecka. Jejich jazyk sice už není v zemi zakázaný, ústava ale oficiálně uznává v zemi jen turečtinu.
„Mou mateřštinou je kurdština, měli byste ji tolerovat,“ řekla v parlamentu ve středu Sürücüová. „Hovořit kurdsky, hrát divadelní hry v kurdštině a zpívat v tomto jazyce je v této zemi zakázáno,“ dodala.
Poslanec předsedající schůzi ji okamžitě vyzval, aby „hovořila jazykem, jemuž poslanci rozumí“. „Budete-li pokračovat, vypnu vám mikrofon,“ dodal Sadi Süreyya Bilgiç z vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP).
„Zastavte nepřátelství vůči Kurdům,“ pokračovala poslankyně, načež Bilgiç mikrofon vypnul.
Týž den další poslanec prokurdské strany HDP Nusrettin Maçin dostal zákaz účastnit se tří zasedání parlamentu kvůli tomu, že v projevu (v turečtině) použil slovo „Kurdistán“. „Zajistíme jednotu a bratrství lidu. Dostaneme se k moci s heslem demokracie a mír pro Turecko a svoboda pro Kurdistán,“ řekl Maçin. Jeho stranická kolegyně Meral Beştaşová ho hájila s tím, že Kurdistán použil jako „zeměpisný, kulturní a historický termín“. Podle Bilgiçe z AKP ale chtěl narušit jednotu Turecka.
Kurdové jsou v Turecku dlouhodobé diskriminováni, například až do roku 2002 nesměli užívat kurdštinu ve veřejném životě (u soudu, na úřadech ani ve školách) a v jazyce se nesmělo ani vysílat v rozhlase a v televizi. Po mírném uvolnění, souvisejícím i s tehdejší snahou Turecka o zahájení rozhovorů o vstupu do EU, a po krachu křehkého příměří s teroristickou organizací Strana kurdských pracujících (PKK) v roce 2015 turecký režim represe vůči Kurdům opět zesílil.
Režim prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana do vězení poslal řadu kurdských politiků a aktivistů a snaží se rovněž u ústavního soudu domoci zákazu strany HDP.
