Americký prezident Donald Trump při plánování návštěvy Izraele, která má začít v pondělí, několikrát zaskočil hostující zemi. Když mu podle webové stránky magazínu Newsweek Izraelci nedovolili přistát na vrcholku pevnosti Masada na okraji Judské pouště vrtulníkem, rozhodl se návštěvu oželet. Projev, který tam měl mít, přednese v Izraelském muzeu v Jeruzalémě.

„Zatímco jeho předchůdci George W. Bush a Bill Clinton přistáli vrtulníkem na heliportu na úpatí hory a nahoru se vyvezli moderní lanovkou, Trumpovi se do něčeho takového nechtělo," píše Newsweek. Z izraelské strany přitom v tomto případě nejde o žádný naschvál. Pouštní lokalita nedaleko Mrtvého moře je na přistávání vrtulníků mimořádně citlivá. Jak napsal deník Jerusalem Post, naposledy se o to izraelské letectvo pokusilo v roce 1997, silný vítr od rotoru ale poškodil některé starověké památky.

Žertíky a komplikace

Zástupce tiskového oddělení izraelského ministerstva zahraničí Eitan Weiss se proto rozhodl prezidentovy důvody poněkud zlehčit. Na Masadě prý bude příliš velké vedro, a tak padlo rozhodnutí hledat pro prezidentovu 36hodinovou návštěvu v Izraeli jinou destinaci. „Svitky od Mrtvého moře v muzeu budou tvořit nádhernou kulisou Trumpova projevu," uvedl.

Jiný uživatel Twitteru zažertoval, že Trump možná přesune velvyslanectví Spojených států na Masadu, a pak už tam vrtulníkem létat bude. Bývalý americký velvyslanec v Izraeli Martin Indyk už o poznání vážněji konstatoval, že množství prezidentových výhrad atmosféru před návštěvou hodně zkomplikovalo. Trump má například v itineráři vyhrazeno pro návštěvu památníku obětí holocaustu Jad Vašem pouhých 15 minut, což bude Izraelcům hodně vadit. Tradiční prohlídkový okruh trvá minimálně hodinu a jakékoli zkrácení Izraelci považují za urážlivé.

Bílý domu podle Newsweeku udělal pořádné faux pas už minulý týden, když nejmenovaný americký diplomat odmítl, aby při návštěvě Zdi nářků Trumpa doprovázel premiér Benjamin Netanjahu. Technicky vzato nejde o Izrael, ale o okupované palestinské území. I to Izraelce pořádně namíchlo, a Bílý dům nakonec musel výrok korigovat s tím, že nejde o osobní stanovisko prezidenta.

Návštěva je nicméně podle Newsweeku unikátní, protože u Zdi nářků bude vůbec poprvé úřadující americký prezident. Barack Obama tam sice byl také, ale „jen" v roli prezidentského kandidáta. Zeď je ve východním Jeruzalémě, který Izrael okupoval během Šestidenní války v roce 1967. Většina mezinárodního společenství včetně Spojených států toto území nepovažuje za izraelské.

K Saúdům? A proč ne do Kanady nebo Mexika?

Trump se na první zahraniční cestu vydal v pátek. Jako první během devítidenní cesty navštívil Saúdskou Arábii, která je klíčovým spojencem USA na Blízkém východě. Zítra letí do Izraele a na palestinská území, následně se setká ve Vatikánu s papežem a cestu zakončí v Bruselu na summitu Severoatlantické aliance. „V Izraeli původně Trumpa čekali jako svého velkého zastánce, posledními kroky ale obyvatele židovského státu přinejmenším uvedl do rozpaků," píše Newsweek.

Média se pozastavují i nad neobvyklým itinerářem první prezidentovy cesty do zahraničí. Britský deník Telegraph připomíná, že od časů Ronalda Reagana američtí prezidenti vyráželi nejprve do Mexika a Kanady. Trump navíc během inaugurace vyhlásil svou zásadu „Amerika na prvním místě", a tak nikdo nečekal cestu do Evropy a na Blízký východ.

Podle Telegraphu ji navrhl hlavní poradce pro otázky národní bezpečnosti Herbert McMaster, který prohlásil, že „Amerika především" neznamená „Amerika a už nic jiného". „V posledních letech vznikl dojem, že USA se stahují z Blízkého východu. Chceme ukázat, že vůdčí role Spojených států je nenahraditelná," řekl generál McMaster.

Zkraťte to!

Určité potíže se podle britského deníku The Times pojí i s Trumpovou účastí na summitu NATO v Belgii. Podle tajného memoranda, které se podařilo získat novinářům, se účastníkům doporučuje příspěvky na jednání zkrátit na pouhé čtyři minuty, protože americký prezident prý déle neudrží pozornost. V Alianci se proto chystají využít taktiku, známou již z Bílého domu: jednak je třeba v textu i v mluveném projevu ustavičně zmiňovat prezidentovo jméno, aby měl pocit, že se mluví o něm, a jednak je potřeba maximum příspěvků vizualizovat pomocí grafů a obrázků.

Podle Timesů Trump například uložil poradcům, aby do Oválné pracovny nechodili s materiály delšími než je jedna strana formátu A4. „Jen minimum schůzí tam trvá déle než čtvrt hodiny, protože Trump zkrátka nemíní žádnému tématu věnovat delší pozornost," napsal deník. „Pamatujte, že je to developer. Vše vnímá vizuálně. Celý život stavěl a prohlížel si návrhy projektů," řekl Timesům zdroj, který si přál zůstat v anonymitě.

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.

Rostislav Matulík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít