Španělsko oficiálně převezme předsednictví EU
Španělsko dnes oficiálně zahajuje své předsednictví Radě Evropské unie. Chce vyvést EU definitivně z krize a také uvést Lisabonskou smlouvu v život. Španělé si dali za úkol bojovat proti terorismu a také upřou své síly směrem k rozšiřování unie.
Madrid se také zaměří na vztahy Evropské unie se světem, chtěl by prohloubit spolupráci zejména s Latinskou Amerikou, což je oblast, která je bývalé koloniální mocnosti historicky a jazykově velmi blízká.
Španělsko si mezi své priority zařadilo návrat evropské ekonomiky od finančních pomocí a záchranných balíčků jednotlivých států zpět k "rozumné" rozpočtové politice. Také by se chtělo věnovat posilování rovnoprávnosti žen.
Další prioritou Španělů je vytvoření Evropské služby vnější akce, což bude diplomatický servis, který má sloužit nové euroministryni zahraničí Catherine Ashtonové. Španělsko slibuje, že tento několikatisícový tým diplomatů bude fungovat od dubna.
Ivan Pilip, bývalý viceprezident Evropské investiční banky, který situaci ve Španělsku sleduje se domnívá, že španělské plány odpovídají tomu, co musí EU v příštích měsících stejně dělat. Připomněl, že Španělsko bude první zemí, která bude nastavovat vztahy mezi předsednictvím a novým prezidentem a ministrem zahraničí EU.
Poprvé s prezidentem EU
"Bude muset vyjasnit, jak bude formálně probíhat například jednání šéfů států, protože tady bude poprvé funkce evropského prezidenta. Je třeba také vyjasnit, jaká bude role ministra zahraničí předsednické země a nové ministryně zahraničí EU," řekl Pilip.
Výhodou podle něj je, že se prezidentem nestala žádná mimořádně silná a známá osobnost typu Tonyho Blaira, která by chtěla být vidět a hrála by svoji vlastní kartu.
"Hermanem van Rompuy je schopen týmové práce. Se španělským premiérem José Luisem Zapaterem budou schopni společně jednat a koordinovat," myslí si Ivan Pilip.
Řešit se bude hlavně předluženost
Sedmadvacítku na cestě z krize povede země, která se potýká s dvacetiprocentní nezaměstnaností a vysokým zadlužením. A to podle názoru některých expertů může kompromitovat její důvěryhodnost a tím i schopnost vést.
Ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš si ale nemyslí, že by to měl být problém. " Španělsko si narozdíl od Řecka nezavinilo současné problémy nějakými zásadními chybami v hospodářské politice," řekl Bureš. Země bude podle něj řešit hlavně dozvuky krize.
"Jako velké téma vidím to, jak nakládat s předluženými a nedisciplinovanými ekonomikami, jako je například právě ta řecká. Tohle zřejmě přesáhne španělské předsednictví a budou to řešit i další země," myslí si Bureš.
Ze strany evropských institucí ekonom očekává uplatňování tvrdé linie vůči těmto ekonomikám, ale jen do určité míry. "Pokud by problémy byly opravdu velké, tak si myslím, že by Evropská komise ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem přispěchala na pomoc," dodal Bureš.
