Slovensko v patové situaci. Pro vytvoření nové většiny v parlamentu chybí hlasy, pro změnu ústavy taky
Po čtvrtečním pádu vlády na Slovensku není jasné, jakým směrem se země bude dále ubírat. Prezidentka Zuzana Čaputová dala stranám čas do konce ledna, aby se dohodly na nové „sedmdesát šestce“. Pokud se tak nestane, je ve hře i varianta úřednické vlády. Aktuální znění ústavy nedává možnost předčasných voleb a na její změnu chybí potřebné hlasy v parlamentu.
Politická situace na Slovensku je hodně nejistá. „Našel se dostatek hlasů, aby vláda skončila v úřadu, momentálně ale v parlamentu není 76 poslanců, aby nová vláda získala podporu. Politici měli promyšlený jenom první krok. Teď jsou překvapení, co se stalo a není jasné, jak se bude postupovat dále,“ komentuje pro server iROZHLAS.cz politolog z Univerzity Komenského v Bratislavě Erik Láštic.
Podotýká, že se část OľaNO (momentálně nejsilnější strana v Národní radě, pozd. red.) společně s premiérem Eduardem Hegerem snaží hledat novou většinu v Národní radě a získat podporu například pravicově-liberální strany Sloboda a Solidarita, kterou vede Richard Sulík.
Podle politologa ale není poslanecký klub OĽaNO zcela stabilní a není jasné, co vlastně chce. „V pondělí z klubu OĽaNO odešla skupina poslanců a není jisté, že Heger, pokud by se pokusil zformovat novou většinu, by mohl počítat s kompaktní podporou svého klubu,“ popisuje Láštic.
S podporou Sulíkovy SaS by ale mohl Heger počítat, pokud by v nové vládě nebyl bývalý premiér a osoba, kvůli které vládní krize vyvrcholila, Igor Matovič. Jak uvádí reportér slovenského Denníku N Miroslav Kern, v poslaneckém klubu SaS je navíc většina pro předčasné volby a ne pro vytvoření nové většiny v Národní radě.
„Pokud by SaS přece jenom přistoupila na vytvoření nové většiny, nebyla by přímo ve vládě, ta by do nového kabinetu určitě nevstoupila. Mohla by ale případně zahlasovat pro programové prohlášení vlády a vládní program,“ říká Kern a dodává, že vyhlášení předčasných voleb mu ale připadá jako pravděpodobnější scénář.
Prezidentka Čaputová odvolala Hegerovu vládu. Vyzvala k předčasným volbám v prvním pololetí
Číst článek
V tom ale situaci nepomáhá slovenská ústava, která předčasné ukončení funkčního období parlamentu z jeho vlastní vůle neumožňuje. „Tento způsob rozpuštění parlamentu označil ústavní soud v minulosti za problematický. Takže se čeká na to, jestli se v Národní radě najde většina hlasů pro změnu ústavy, která by vůbec umožnila parlamentu zkrátit svoje volební období,“ popisuje Láštic.
Na takovou změnu by bylo potřeba minimálně 90 hlasů v parlamentu, momentálně ale není ani 76 hlasů, které by podpořily vládu, a poslanci se tak dostávají do patové situace.
Ficovo referendum
Ve hře je kromě změny ústavy v parlamentu i referendum, které inicioval bývalý premiér Robert Fico (Smer) s podporou Pellegriniho strany Hlas, kdy by o této otázce hlasovali přímo občané. Pokud by změna prošla, k ukončení volebního období by v tomto případě stačilo pouze 76 poslanců, tedy prostá většina.
„Referendum na Slovensku má ale přísné podmínky. Aby bylo platné, musí přijít minimálně 50 % voličů. To se v historii Slovenska stalo jenom jednou,“ popisuje politolog. Podle něj je tedy pravděpodobné, že referendum nebude platné.
Předčasné volby
Pokud by se přece jenom našel dostatečný počet poslanců, kteří by změnu ústavy podpořili a byly by vyhlášeny předčasné volby, není zcela vyloučené, že by se k vládě mohl vrátit i expremiér Robert Fico.
„Podle průzkumů by momentální koalice vládu určitě nesestavila. K moci by se pravděpodobně dostal Peter Pellegrini a jeho strana Hlas. Ten by si pak vybral, jestli chce vládnout s liberálnějšími stranami, které by se do parlamentu mohly dostat, jako je SaS nebo Progresívne Slovensko,“ komentuje Kern.
Existuje ale i možnost, že by se Hlas spojil s Ficovou stranou Smer, ze které skupina poslanců, kteří Hlas vytvořili, dříve odešla. Podpora Hlasu se nyní pohybuje okolo 20 % a Smer se drží asi na 15 %. Podle Kerna je tedy možné, že by se tyto dvě strany spojily a přibraly k sobě například ještě stranu REPUBLIKA, kterou převzali bývalí členové Kotlebovy strany ĽSNS.
„Pellegrini ale naznačuje, že pokud by si mohl vybrat, vezme si do vlády někoho jiného než Smer. Liberálnější strany jako SaS nebo Progresívne Slovensko by na to nejspíš přistoupily. Je to pro ně menší zlo, než kdyby se k moci dostal Fico a extremisté,“ doplňuje reportér.
Úřednická vláda
Dalším zvažovaným scénářem je, že by prezidentka Zuzana Čaputová vytvořila úřednickou vládu. Hlava státu dala stranám čas do ledna, aby se dohodly na dalším postupu. Naznačila, že pokud se tak nestane, vstoupí do toho výrazněji.
„Prezidentka se může v podstatě zbavit Hegerovy vlády. To ale není nějaké dlouhodobé řešení, spíše jenom trest za to, že se strany koalice nebyly schopné domluvit. Čaputová si je ale vědomá toho, že když výrazně zasahuje do politiky, stává se daleko větším terčem kritiky ze strany opozice i koalice,“ popisuje politolog Láštic.
Pokud by došlo k sestavení úřednické vlády, musela by předstoupit před parlament a získat důvěru. I kdyby ji ale nezískala, mohla by ji prezidentka nechat vládnout v demisi až do dalších řádných voleb, které se mají konat v únoru 2024.
V tomto případě by podle politologa mohly některé strany změnit pozici. „Může se stát, že pokud by se schylovalo k vytvoření úřednické vlády, řeklo by si například OĽaNO, že je lepší souhlasit se změnou ústavy, než mít úřednickou vládu, která vládne s prezidentkou a nemá důvěru parlamentu,“ doplňuje.
