Organizace na ochranu lidských práv Memorial je v ohrožení. Ruská prokuratura žádá její zrušení
Ruská generální prokuratura požádala Nejvyšší soud, aby uzavřel nevládní organizaci Mezinárodní Memorial, která patří mezi nejstarší a nejrespektovanější skupiny hájící lidská práva v Rusku. S odvoláním na samotné uskupení o tom ve čtvrtek informovaly stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) a ruský servis BBC.
Jako důvod prokuratura podle Memorialu uvedla, že organizace soustavně porušuje kontroverzní zákon o takzvaných „zahraničních agentech“. Uskupení označilo postup úřadů za nezákonný a chce se proti němu odvolat.
Merkelová vyzvala Putina, aby zastavil zneužívání běženců ze strany běloruského režimu
Číst článek
„Je to politické rozhodnutí zničit Memorial - organizaci, která se věnuje historii politických represí a ochraně lidských práv,“ uvedl Memorial v prohlášení.
„Domníváme se, že pro likvidaci Mezinárodního Memorialu neexistuje žádný právní základ,“ poznamenala organizace. Soudní slyšení je podle prohlášení naplánováno na 25. listopad.
„Jsme v šoku. Na druhou stranu, to není překvapivé... V posledních letech se v Rusku dějí tak divoké věci, že to nevyvolává údiv,“ řekl agentuře Reuters člen správní rady Memorialu Oleg Orlov, který zároveň poslední krok ruských úřadů označil za „ránu pro celou občanskou společnost“.
„To, že nás zlikvidují, neznamená, že vše skončí. Budeme pracovat z našich bytů, dokud nás všechny nezavřou,“ dodal.
Memorial vznikl na konci 80. let a k jeho zakladatelům patřil sovětský disident a nositel Nobelovy ceny za mír Andrej Sacharov. Organizace proslula především odhalováním zločinů stalinismu, věnuje se také ochraně lidských práv.
Uskupení samo sebe označuje spíše za hnutí, než za jednu organizaci. V roce 2018 mělo přes 60 poboček a přidružených organizací roztroušených po celém Rusku. Řada z nich se stala v minulosti terči útoků, připomněla agentura Reuters.
Ruský režisér Manskij: Putin kráčí k roli diktátora a Rusko k vládě jedné strany, nátlak režimu cítím i já
Číst článek
Mezinárodní Memorial, který má sídlo v Moskvě a zastřešuje zbytek hnutí, dostal od úřadů nálepku „zahraničního agenta“ v roce 2016. O rok dříve na tutéž černou listinu umístily úřady Středisko pro lidská práva Memorial. Toto označení, které si z dob Sovětského svazu nese hanlivý podtext, obnáší další vládní kontrolu a komplikace.
Rusko kontroverzní zákon o „zahraničních agentech“ přijalo v roce 2012 a postupně ho rozšířilo z nevládních organizací na nezávislá média i jednotlivce, kteří přijímají finance ze zahraničí a podle úřadů vyvíjejí politickou činnost.
Úřady tak už označily kromě organizací také řadu nezávislých ruských médií a novinářů kritických vůči Kremlu. To mělo za následek, že řada z nich ukončila činnost kvůli ztrátě inzerentů a potažmo příjmů, poznamenala RFE/RL.
Agentura AP krok ruské prokuratury vůči Memorialu označila za součást dlouhodobějšího zásahu proti aktivistům, nezávislým médiím a příznivcům opozice. „Opakovaně jsme říkali, že zákon (o zahraničních agentech) byl původně koncipován jako nástroj k potírání nezávislých organizací, a trvali jsme na jeho zrušení. Dokud však zákon existuje, jsme nuceni jeho požadavky dodržovat,“ uvedl ve čtvrtek Memorial.
