Nizozemsko jako stát zatopený mořem, z něhož vyčuhují pouze špičky mešit. Rakousko, které odmítá jadernou energii je zase vykresleno jako země plná komínů atomové elektrárny. Slovensko je zabalené v uheráku v barvě maďarské trikolóry. Kostičky stavebnice Lego, které dávají dohromady portrét proroka Mohameda - to je Dánsko. Británie pro změnu kvůli svému ambivalentnímu vztahu k Unii chybí úplně. To jsou jen některé příklady ztvárnění jednotlivých členských zemí. Na první pohled z toho všeho nejlépe vyšli Italové - jejich země je zobrazena jako jedno velké fotbalové hřiště. Jenže bližší pohled odhaluje, že fotbalisté s míčem nehrají, ale masturbují.

A Česko? To reprezentují výroky prezidenta Václava Klause o evropské integraci a globálním oteplování. Jak řekl vicepremiér Alexandr Vondra, "umění má vyjadřovat emoce a občas i provokuje."

Zaměstnanci Rady se před projektem zastavují a s udiveným i pobaveným výrazem ve tváři ho glosují. Mladá Bulharka si právě všimla, že její země je plná tureckých záchodů. "To je docela legrační," uvedla. Na otázku, zda ji to neuráží nebo, zda by se to nemohlo Bulharů dotknout, odpověděla: " Ne, ne, máme přece smysl pro humor."

Německo je zobrazeno jako země protkaná sítí dálnic. Autorem je sochař Helmut Bauer. Podle svých slov tím chtěl poukázat na nesmyslnost evropské dopravní politiky, která prý příliš vychází vstříc automobilům. Němečkým zaměstnancům Rady se projekt celkem líbí: "Je to skutečně vtipné a povedené." A co si myslíte o ztvárnění Německa? "Všude jsou dálnice... No, je to trochu stereotypní, ale moc vtipné."

Přes mapu Francie je velký nápis: Stávka! Catrine, která pracuje pro Evropskou komisi, nad tím povytahuje obočí: "Částečně je to možná pravdivé, ale je to trochu politicky nekorektní, ne?"

Češi projekt většinou komentují velmi příznivě. Líbí se i Michalovi, který v Bruselu pracuje jako novinář: "Já si myslím, že tento barák už něco takového potřeboval, protože se tady berou všichni strašně vážně. A všichni se tady tváří hrozně politicky korektně. Tak něco nekorektního rozhodně nezaškodí. A toto je velmi povedená věc. I když se to asi mnoha místním zaměstnancům líbit nebude. Spíš ti zaměstnanci z nových členských zemí se tomu zasmějí, ale ti z těch starých nebudou asi velmi nadšeni."

A co na to sám hlavní autor, tedy sochař David Černý? "Je to humorná socha. K české povaze vždycky patřila sebeironie, smysl pro humor, sarkasmus a tak dále. Ten projekt vznikal velmi dlouho, byl velmi náročný. A dělá si trošku legraci z nás a z Evropy a lehce se snaží snížit možná tu hroznou vážnost, kterou jsme všichni zahlcení. Na počátku byla otázka, co vlastně o Evropě víme. O některých státech jsme dobře informováni, o některých ne. A my jsme se snažili na ně koukat z pohledu klasických klišé a udělat si z nich trochu legraci."

Jedno je nesporné: česká výzdoba budovy Rady Evropské unie má o pozornost postaráno. Hloučky zvědavců před dílem nazvaným Entropa stále postávají. To nebyl případ projektů předcházejících předsednictví. Třeba francouzských balónů zavěšených pod stropem si sotva někdo všimnul.

Ondřej Houska Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít