Čečensko se chce přiblížit tradici, vnucuje ženám 'dress-code'
Vlasy zahalené šátkem, delší sukně a dlouhé rukávy. Jihoruské Čečensko je často spoře oděným moskevským dámám na hony vzdálené. Zatímco jedni si pochvalují narůstající respekt k tradičním hodnotám muslimského regionu, jiní ale varují. Popularita islámského dress-codu je podle nich vynucená, často dokonce s pomocí hrozeb a násilí, nad nimiž úřady přivírají oči nebo je dokonce podporují.
Jsem v samém centru Grozného, na prospektu Putina – pojmenovaném po ruském premiérovi – mne míjí mladé dívky i starší ženy; vesměs zahalené do šátku, oblečené do sukní, občas dlouhého kabátu. Na dveřích jedné z kaváren čtu nápis důrazně vyzývající ženy k dodržování pravidel odívání. Ta se tu v poslední době začínají vynucovat stále striktněji.
Jenom kousek odsud před pár měsíci neznámí muži v autech bez poznávacích značek a zatemněnými skly ostřelovali z paintballových pistolí údajně „příliš odhalené“ dívky, které vyšly na ulici prostovlasé.
Jak to vypadá s odíváním v Čečensku, zjišťovala v hlavním městě Grozném zpravodajka Lenka Kabrhelová
Jednou z těch, kdo posloužily samozvaným strážcům pořádku jako terč, je mladá žena, se kterou se potkávám. Zaměstnankyně jedné z místních nevládních organizací si kvůli obavám o bezpečnost přeje zůstat v anonymitě. Jak vysvětluje usazená v odlehlém rohu kavárny, kritiku čečenské úřady neodpouští.
„Šla jsem s kamarádkami centrem města. Najednou vedle nás tří zastavila dvě auta, ze kterých začali střílet muži oblečení do kamuflážových uniforem. Všechno se seběhlo hrozně rychle, pamatuju si, že jsem dostala ránu do boku, po noze mi tekla červená barva a z okénka mi hrozil nějaký muž s tím, že tohle je varování, příště to prý bude horší. Běžely jsme se schovat do nedaleké lékárny, samozřejmě nás to vyděsilo,“ dodává mladá žena, která podle svých slov ctí čečenské tradice, ale zároveň i právo na svobodnou volbu.
Ze setkání s paintballovými pistolemi si kromě ponížení odnesla také masivní podlitinu. Jak říká, stěžovat si bylo bezpředmětné. Lékař ji kvůli strachu z postihu odmítl přijmout a vystavit potvrzení, jak ke zranění přišla. Hlášení o útoku nepřijala policie od žádné z napadených žen, a byly jich desítky.
Tradiční dress-code, který se v takto striktní podobě začal zavádět zhruba před dvěma roky, dnes po ženách v Čečensku vyžadují nejen všechny veřejné instituce, školy, nemocnice, ale i obchody či kina a divadla.
Hlavním advokátem, jak sám říká,„tradičních pořádků“ je muž dosazený do čela regionu Kremlem, teprve čtyřiatřicetiletý Ramzan Kadyrov, vládnoucí v Čečensku železnou rukou. Maskovaných strážců pořádku se už dříve veřejně zastal, nutnost přísných odívacích pravidel výhradně pro ženy odůvodnil mimo jiné tím, že nezahalené odvádějí muže od práce.
Jak ale Ramzan Kadyrov uvedl před sálem plným zahraničních novinářů, jeho administrativa buduje světskou republiku, a do ničeho nikoho násilím nenutí. Což mu obratem dosvědčila jeho asistentka ,křehká dívka od hlavy k patě zahalená do tradičního muslimského oděvu.
S excesy podobnými paintballovému ostřelování nesouhlasí ani Malika Omarová z Čečenského svazu žen. Jinak je ale přesvědčená, že šátková debata je přehnaná.
"Vynucování šátku? Tak to není"
„Šátek je u nás věcí tradice. Sama jsem ho celý život nenosila, ale teď, když jsem starší, jsem se pro něj dobrovolně rozhodla. Je pravda, že úřady prosazují politiku návratu k duchovním hodnotám, vysvětlují v televizi, vedou propagandu. Mladým se to samozřejmě nelíbí, což je přirozené. Ale neřekla bych, že se tu nošení šátků vynucuje, to není pravda.“
Jenže jak upozorňuje například nová zpráva organizace Human Rights Watch, důkazů, že úřady donucovací metody používají nebo nad nimi přinejmenším zavírají obě oči, přibývá.
Aktivisté zároveň varují: I se vší úctou k tradicím je Čečensko součástí Ruské federace, kde nejsou hlavním zákonem lokální obyčeje, ani islámské právo šaríja, nýbrž ruská ústava. A ta má, nebo by alespoň měla, všem občanům garantovat právo na sebevyjádření, svobodu a volbu náboženského vyznání.
