Z prezidentských kandidátů jediný neúspěšný. Hilšer senátní post neobhájil. ‚Měl to těžší,‘ říká politolog
Marek Hilšer už senátorem v příštích šesti letech nebude. O necelých tisíc hlasů ho porazil egyptolog Miroslav Bárta (za STAN). Hilšer tak je jediným z bývalých prezidentských kandidátů, kterému se nepodařilo senátní funkci uhájit. „Ten obvod, ve kterém kandidoval, je v Praze jeden z těch méně liberálních. Voliči tam jsou spíše starší, bohatší, konzervativnější. V tom měl pan Bárta oproti němu výhodu,“ soudí politolog Jakub Lysek.
Marek Hilšer neobhájil post senátora na Praze 2, ve volbách získal jen 45,47 procenta hlasů, a tak po šesti letech přenechá své místo ve Valdštejnském paláci svému protikandidátovi Miroslavu Bártovi (za STAN).
Je tak jediným z bývalých prezidentských kandidátů, kterému se senátorský mandát uhájit nepodařilo. Pavel Fischer (za TOP 09) zvítězil na Praze 12 už v prvním kole, ve druhém kole pak s výrazným náskokem svůj mandát obhájil také další neúspěšný prezidentský kandidát Jiří Drahoš.
Podle politologa Jakuba Lyska z Katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci měl z této trojice Marek Hilšer situaci nejtěžší. „Byl z těchto tří kandidátů asi nejméně vidět v médiích. A pak taky kandidoval v obvodu, který je v Praze jeden z těch méně liberálních. Voliči tam jsou spíše konzervativní, starší, bohatší – jde spíše o voliče ODS, pro které byl liberalismus pana Hilšera příliš,“ hodnotí Lysek.
Boj s oligarchy
Pro končícího senátora je výsledek zklamáním. „Samozřejmě jsme smutní z toho, že se nepodařilo zvítězit dobrému programu, programu pro budoucnost této země, který se snažil bojovat s oligarchizací, bojovat s tím, co zemi vysává. To jsou prostě nejrůznější zájmové skupiny, které se prolínají. Na to jsem upozorňoval během volební kampaně a místo toho zvítězily nějaké pohádky o Egyptu,“ řekl v rozhovoru pro Radiožurnál a iROZHLAS.cz Hilšer.
3:39
Chtěl jsem bojovat s oligarchizací. Místo toho vyhrály pohádky o Egyptu, říká Hilšer po prohře s Bártou
Číst článek
Právě tento vyhraněný postoj mohl být ale podle Lyska tím, co senátorovi ve svém důsledku zlomilo vaz. „Segment, který zastupuje pan Hilšer – a Piráti, s jejichž podporou kandidoval – je v tom politickém spektru blíže ke kraji. Příznivců tohoto směru je ve společnosti zhruba 6-8 procent. Jde spíše o vysokoškolsky vzdělané, mladší lidi z velkých měst. A tím, že byl pan Hilšer programově takto vyhraněný, tak pan Bárta sbíral hlasy napříč sociodemografickými skupinami. V tom měl výhodu,“ říká Lysek.
Podle politologa nebyl ani program boje proti oligarchům pro voliče příliš atraktivní. „Myslím si, že to téma není úplně nosné. Češi jsou vůči korupci, podobně jako Rakušané, poměrně tolerantní. Takže ten liberální, radikálnější kandidát to má těžší, aby prorazil. Mít kampaň postavenou na boji s oligarchy a korupcí... Lidé nemají rádi úplně negativní kampaň,“ podotýká politolog.
Ústup aktivismu
Na rozdíl od Pavla Fischera, kterému nahrávalo voličské složení jeho obvodu a také ideově rozdílný protikandidát, kandidoval proti Marku Hilšerovi nominant další liberální strany – hnutí STAN, ke kterému část voličů Pirátské strany v posledních volbách přeběhla.
24:05
Hilšer: Nemožnost volit korespondenčně je diskriminace občanů. Jinde je to běžná praxe
Číst článek
„Pan Bárta nebyl vnímaný voliči jako nějaký národovec, byť takovou pověst v akademické sféře má. Většině voličů to ale asi nevadilo. Stály proti sobě tedy dvě ideově velmi podobné strany a v podstatě byly ty rozdíly spíše generační. Nakonec bylo asi těch starších voličů více,“ dodává Lysek.
Podle politologa také Hilšerovi zřejmě nepomohlo to, že mezi voliči klesá zájem o aktivistickou politiku. „Jde to vidět nejen na výsledku Marka Hilšera, ale obecně i Pirátské strany. Lidé zřejmě v době, kdy máme ekonomické problémy, vyhledávají spíše stabilitu a řešení praktických otázek. Liberální témata typu rovnost pohlaví, gender ustupují do pozadí. Kdyby se ekonomicky dařilo, měl by zřejmě pan Hilšer větší výhodu,“ upozorňuje.
„Navíc typický Hilšerův volič neměl důvod výrazně bojovat, protože na Hradě je relativně liberální prezident, vláda je taky pro něj relativně v pořádku – proto nemá důvod něco radikálně měnit,“ vysvětluje s tím, že proto nedošlo k výraznější mobilizaci, a zřejmě tedy zůstali tito Hilšerovi podporovatelé ve druhém kole spíše doma.
