'Výhodně jsem investoval,' řekl mu strýc před smrtí. Teď se muž snaží zachránit jeho celoživotní úspory
Letos v březnu mu zemřel strýc. Krátce předtím se však od něj při řešení pozůstalosti Filip Hrkal dozvěděl, že výhodně investoval své celoživotní úspory. V bance ho prý oslovili zástupci firmy Golden Age Invest a slíbili, že když jim svěří dva miliony, za rok vydělá 200 tisíc korun. A nemocný muž jim uvěřil. Rodina, pro kterou celý život šetřil, ze svěřené částky dosud získala jen zlomek. Hrkal kvůli tomu podal žalobu.
„Strýc byl architekt, navrhoval třeba pavilon žiraf v pražské zoo. Celý život se dřel nad rýsovacím prknem a i když na tom v posledních letech nebyl vůbec dobře, pracoval skoro až do úplného konce,“ vzpomíná Hrkal, který je úspěšným podnikatelem a vyučuje na Vysoké škole ekonomické.
Konec přišel letos v březnu, kdy strýc zemřel na rakovinu. Krátce před smrtí Hrkala požádal, aby po něm vyřídil pozůstalost. A pochlubil se, že loni velmi výhodně investoval poté, co ho v bance oslovili „spolehliví pánové“.
„Konkrétně mluvil o panu Jiřím Slapničkovi a firmě Golden Age Invest. Když zmínil slibovanou výši úroku 10 procent, zamrazilo nás. Strýc nás ale uklidňoval, že máme být v klidu, protože jde o investici prostřednictvím ruských investičních robotů,“ líčí Hrkal jeden z posledních rozhovorů se strýcem.
'Miliardová škoda a desítky tisíc poškozených.' Policie obstavila majetky bezdružického pána forexových robotů
Číst článek
Svěřil jim dva miliony
Ten Slapničkovi s vidinou nebývale výhodného úroku nakonec svěřil své celoživotní úspory: 900 tisíc a 1,1 milionu korun. V prvním případě mu měl tak podle smlouvy za necelý rok vydělat 90 tisíc, ve druhém za rok 110 tisíc korun.
„Strýc byl velmi inteligentní a velice opatrný člověk. My se ve finanční oblasti nepohybujeme, a tak jsme mu věřili. Vždy totiž měl smysl pro investice a byl velmi nedůvěřivý. Navíc strýc tvrdil, že s panem Slapničkou investoval více let a vždy mu úrok, nikoliv jistinu, samozřejmě dal, a tak jim postupně svěřoval více a více peněz,“ vysvětluje Hrkal, proč rodina v prvním okamžiku - i přes nápadně vysoký úrok - nepojala žádné podezření.
Slapnička podle něj spolupracoval i v posledních dnech strýcova života, kdy odsouhlasil dodatky ke smlouvě o změně účtu, aby peníze i s úroky poslal na Hrkalův účet. „Zároveň jako gesto vyplatil přibližně 10 procent dlužné částky v hotovosti,“ připouští Hrkal a zároveň dodává, že to byl poslední Slapničkův vstřícný krok.
Od té doby podle něj následovala řada domluvených a posléze zrušených schůzek, výmluv a telefonických příslibů.
„Vše vyvrcholilo na přelomu července a srpna, kdy další z mnoha stoprocentních termínů nebyl dodržen. Slapnička i jeho obchodní partner tvrdili, že jsou v zahraničí. Když jsem je přistihl, jak se v klidu procházejí v plavkách po zahradě, po osobní konfrontaci přiznali, že peníze nechtějí zaplatit a nemají je," popisuje Hrkal.
Zajímala se o ně ČNB
Když navíc začal Slapničku a historii jeho společnosti blíže zkoumat, zjistil, že již před čtyřmi lety před ní varovala Česká národní banka (ČNB). Firma Golden Age Invest totiž dokonce nabízela zhodnocení 15 procent za šest měsíců.
„Česká národní banka se obrací touto cestou na zákazníky společnosti Golden Age Invest, kteří využili nabídky na správu investice, s žádostí o spolupráci při šetření aktivit této společnosti," lze si dodnes přečíst na webových stránkách ČNB.
„Vše vyvrcholilo na přelomu července a srpna, kdy další z mnoha stoprocentních termínů nebyl dodržen. Slapnička i jeho obchodní partner, tvrdili, že jsou v zahraničí. Když jsem je přistihl, jak se v klidu procházejí v plavkách po zahradě, po osobní konfrontaci přiznali, že peníze nechtějí zaplatit a nemají je.“
Filip Hrkal (pozůstalý, který bojuje o celoživotní úspory příbuzného )
Jak prověřování dopadlo, nechce ČNB s ohledem na mlčenlivost prozradit, podle investičního analytika společnosti Partners Aleše Tůmy však pouhá zmínka, že se o firmu zajímá ČNB, má být jasným varováním. „Spoustu podvodů ČNB nezachytí hned, ale když už před něčím veřejně varuje, tak je to 'tutovka',“ napsal Tůma serveru iROZHLAS.cz.
Sám Slapnička odmítá, že o by Hrkalova strýce o peníze obral, prý pouze čeká na výsledek dědického řízení. „Bez něj to nelze řešit. Pan Hrkal nikdy nepředložil dokumenty, aby se prokázal, že je právoplatný dědic. Pokud tak učiní, peníze mohu poslat,“ řekl serveru iROZHLAS.cz.
Nechtěl se ani bavit o podezřele vysokém úroku, který jeho společnost Hrkalově strýci nabídla. „Ta spolupráce už je hodně let zpátky, nepamatuji si, kolik to bylo,“ lovil Slapnička marně v paměti. V jiných případech prý jeho společnost žádné problémy nemá.
'Nic jsme neprovedli'
„I řízení v ČNB bylo to ukončeno s tím, že jsme se nedopustili ničeho špatného," tvrdí muž, jenž je podle obchodního rejstříku společníkem ještě v dalších čtyřech firmách, z nichž jedna skončila v insolvenci.
Hrkalovi již nicméně došla trpělivost a na Slapničku s jeho společníkem podal trestní oznámení. „Dědictví je uzavřeno. Ani po dodání nových dokumentů - všech myslitelných i nemyslitelných - částku neuhradil a nekomunikuje,“ popisuje své důvody.
„Prověřit si jestli firma má oprávnění poskytovat investiční služby, nenechat se zaslepit sliby vysokého výnosu a nevěřit firmám schovávajícím se někde v Karibiku a tvářícím se jako světoví investoři. S železnou pravidelností je to jen krycí historka. “
Aleš Tůma (finanční analytik)
Než lidé někomu svěří svoje úspory, měli by si ho podle analytika Tůmy pečlivě prověřit společnost. A nápadně výhodné zúročení by mělo ihned spustit výstražný signál.
„Rady jsou vesměs pořád ty samé. Prověřit si, jestli firma má oprávnění poskytovat investiční služby, nenechat se zaslepit sliby vysokého výnosu a nevěřit firmám schovávajícím se někde v Karibiku a tvářícím se jako světoví investoři. S železnou pravidelností je to jen krycí historka," varuje ekonom.
Server iROZHLAS.cz letos například informoval o detailech vyšetřování finanční skupiny WSM nabízející klientům takzvané forexové roboty. Tedy program, který bez většího přičinění údajně nebývale úspěšně obchoduje na trzích s měnami.
Podle kriminalistů však ve skutečnosti svěřené peníze WSM neinvestuje a pouze je odčerpává. Škodu detektivové spočítali na více než miliardu, poškozené z České republiky, Slovenska, Polska, Ruska a Maďarska počítají na desetitisíce. (VÍCE ZDE)