Vydaní i nevydaní
Koho už skandály stály
funkci ve vládě?

Poslanci v pátek podruhé vydali k trestnímu stíhání předsedu hnutí ANO Andreje Babiše a 1. místopředsedu hnutí Jaroslava Faltýnka. Policie chce oba stíhat pro podezření z dotačního podvodu a z poškození finančních zájmů Evropské unie. Faltýnek je podezřelý z dotačního podvodu ve formě účastenství. Pokud oba politici obhájí v říjnových volbách své mandáty, bude muset o jejich vydání rozhodnout sněmovna znovu. Babiš ale není první vydaný exministr v historii české politiky. V předchozích volebních obdobích se hlasovalo třeba o Vítu Bártovi nebo Vlastě Parkanové. Přinášíme přehled politiků a kauz, které stály za jejich odchodem z politiky.

Ministři a exministři s imunitou

Jaroslav Bašta

• ministr bez portfeje ve vládě Miloše Zemana v letech 1998-2000, poslanec za ČSSD v letech 1996-2000
• sněmovna ho v roce 2000 nezbavila imunity, stíhání tak bylo vyloučeno

Exministr čelil podezření, že jako člen vlády zneužíval pravomoci v souvislosti se získáváním informací o privatizaci některých podniků. Na přelomu let 1998 a 1999 totiž pověřil bývalého člena privatizační komise na ministerstvu kultury Tomáše Kejla, aby mu vyhledal materiály mimo jiné o privatizaci Knižního velkoobchodu. Na té se podílel místopředseda ODS Miroslav Macek.

Jiří Čunek

• ministr pro místní rozvoj a vicepremiér za KDU-ČSL ve vládě Mirka Topolánka v letech 2007 a 2008-2009, senátor za KDU-ČSL od roku 2006
• Senát ho zbavil imunity v únoru 2007

Policie Čunka obvinila z toho, že v roce 2002 jako starosta Vsetína přijal úplatek. Ze 72 senátorů bylo pro vydání 38, minimum bylo 37. Čunek na podzim 2007 načas odešel z vlády. Případ opakovaně kvůli vadám ve vyšetřování a nesrovnalostem ve výpovědích klíčové svědkyně Marcely Urbanové zastavilo jihlavské státní zastupitelství. Verdikt potvrdilo i Nejvyšší státní zastupitelství. Kauzu provázelo podezření z ovlivňování vyšetřování.

Vít Bárta

• ministr dopravy ve vládě Petra Nečase v letech 2010-2011, poslanec za Věci veřejné 2010-2013, předseda VV v roce 2013
• sněmovna ho zbavila imunity v srpnu 2011

Policie žádala (tehdy už exministra dopravy) Víta Bártu vydat kvůli „obálkové kauze“, kdy ho podezírala z uplácení spolustraníků Jaroslava Škárky a Kristýny Kočí. V srpnu 2011 požádal Bárta mandátový a imunitní výbor, aby sněmovně doporučil jeho vydání. Pro vydání Bárty pak hlasovalo 181 přítomných poslanců, proti byli 3 poslanci Věcí veřejných.

David Rath

• ministr zdravotnictví ve vládě Jiřího Paroubka v letech 2005-2006, poslanec za ČSSD v letech 2006-2013 a hejtman Středočeského kraje v letech 2008-2012
• sněmovna ho zbavila imunity v červnu 2012

Poslanci vydali Ratha k trestnímu stíhání kvůli podezření z korupce v souvislosti s opravou buštěhradského zámku. Pro hlasovalo 183 přítomných poslanců, dva byli proti. Rath se ve svém padesátiminutovém projevu před poslanci označil za politickou oběť.

Vlasta Parkanová

• ministryně obrany za KDU-ČSL ve vládě Mirka Topolánka v letech 2007-2009, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny za TOP 09 v letech 2010-2012, poslankyně v letech 1997-2013
• sněmovna ji zbavila imunity v červenci 2012

Policie žádala sněmovnu o vydání Parkanové kvůli kauze předraženého nákupu armádních letadel CASA. Pro vydání Parkanové bylo 117 poslanců, proti jen 45. Souhlas s vydáním dali především poslanci tehdejší opozice, pro byli ale i členové koalice ze strany LIDEM, část ODS s jejím šéfem a premiérem Petrem Nečasem a také část Parkanové spolustraníků z TOP 09. Parkanová se vzápětí vzdala funkce místopředsedkyně sněmovny.

(ex)Ministři pod tlakem

Jan Kalvoda

• vicepremiér a ministr spravedlnosti za ODA ve vládě Václava Klause v letech 1996 a 1997

Jan Kalvoda odešel z vlády a následně i politického života v prosinci 1996 kvůli neoprávněnému užívání titulu doktora práv. Titul JUDr. užíval, ačkoliv nesložil rigorózní zkoušky. V současnosti se věnuje advokátní praxi.

Stanislav Gross

• předseda vlády za ČSSD v letech 2004-2005, poslanec za ČSSD v letech 1994-2004

V letech 2000 až 2004 působil Gross jako ministr vnitra. Po rezignaci Vladimíra Špidly se stal předsedou vlády. V čele kabinetu ale vydržel jen devět měsíců. Demisi podal kvůli aféře s nejasným financování jeho bytu na Barrandově. Gross nedokázal v médiích ani ve sněmovně věrohodně vysvětlit, kde na byt vzal peníze. Kauzu i další Grossovy finanční transakce prověřovala policie, nezjistila ale žádné porušení zákona a případy odložila.

Petr Zgarba

• ministr zemědělství za ČSSD ve vládě Jiřího Paroubka v roce 2005, poslanec za ČSSD v letech 2002-2013

Zgarbu stála v listopadu 2005 místo několik dní trvající kauza kolem Pozemkového fondu, v jehož čele jako ministr zemědělství stál. Vyšlo najevo, že fond v létě 2005 přidělil spekulantům lukrativní pozemky kolem Prahy za minimální ceny. Zgarba tvrdil, že rezignaci nabídl po „četných mediálních kauzách, u nichž není jasné, kdo je rozehrál a kdo je režíruje“.

Pavel Drobil

• ministr životního prostředí za ODS ve vládě Petra Nečase v roce 2010, poslanec za ODS 2010-2013

Rezignoval kvůli korupční aféře na Státním fondu životního prostředí. Jeho poradce na nahrávkách tlačil na šéfa fondu, aby ovlivnil veřejnou zakázku. Až do předčasných voleb v roce 2013 Drobil zůstal poslancem, místopředsedou ODS byl do listopadu 2012. Od roku 2013 není v žádné politické funkci.

Martin Kocourek

• ministr průmyslu a obchodu za ODS ve vládě Petra Nečase v letech 2010-2011

V listopadu 2011 rezignoval na funkci ministra poté, co vyšly najevo podezřelé transakce se společností Key Investments. Ministr popřel, že by šlo o korupci, a uvedl, že 16 milionů „odklonil“ před manželkou při komplikovaném rozvodu v roce 2008.

Jiří Besser

• ministr kultury za STAN ve vládě Petra Nečase v letech 2010-2011, poslanec STAN 2010-2013

Besser odstoupil v prosinci 2011 z funkce ministra kultury kvůli kauze financování floridského bytu odsouzeného podnikatele Pavla Hrácha. Ministr v majetkovém přiznání neuvedl, že měl podíl ve společnosti Comoros Group, prostřednictvím které Hrách koupil byt na Floridě. Poslancem zůstal do voleb v roce 2013.

Jaromír Drábek

• ministr práce a sociálních věcí za TOP 09 ve vládě Petra Nečase v letech 2010-2012, poslanec za TOP 09 v letech 2010-2013

Na ministerskou funkci rezignoval Drábek 3. října 2012, tedy den poté, co vzal soud do vazby jeho náměstka Šišku kvůli podezření z manipulace s veřejnou zakázkou. Náměstek podle pozdějšího pravomocného rozhodnutí soudu zneužil svou pravomoc a sjednal firmě Fujitsu Technology výhodu při zadání veřejné zakázky na systém výplaty dávek. V červnu byl Šiška odsouzen na čtyři roky.

Petr Nečas

• předseda vlády za ODS v letech 2010-2013, poslanec za ODS v letech 1992-2013

Petra Nečase stála premiérské křeslo tzv. kauza Nagyová, která vypukla v červnu 2013. Policie expremiéra obvinila v únoru 2014 v kauze „poslaneckých trafik“ kvůli podplácení někdejších poslanců ODS Tluchoře, Fuksy a Šnajdra. Společně s ním před soudem stojí jeho manželka Jana (dříve Nagyová) a bývalý náměstek ministra zemědělství Roman Boček.

Exministři se škraloupem i bez něj

Jindřich Kabát

• ministr kultury za KDU-ČSL ve vládě Václava Klause v letech 1992-1994

Kabát měl v roce 1994 kvůli úvěru na loterii Česká lotynka zastavit Komerční bance dvě vzácné budovy v centru Prahy, které patřily státu. Šlo o empírový dům U Hybernů a kubistický dům U Černé Matky. Loterie však později zkrachovala, a tak hrozilo, že stát o domy přijde. Dluhy ve výši 350 milionů korun musela nakonec uhradit vláda. Pražský městský soud ho v listopadu 2002 zprostil obžaloby.

Ivo Svoboda

• ministr financí za ČSSD ve vládě Miloše Zemana v letech 1998-1999

Svoboda se stal v roce 2005 prvním českým ministrem od revoluce, který skončil ve vězení. V roce 1999 Svobodovu politickou kariéru ukončila aféra kolem mělnické továrny na dětské kočárky Liberta. Svoboda podnik vedl ještě před tím, než se stal ministrem. Policie ho začala stíhat z poškozování věřitele a porušení povinností při řízení o konkurzu a vyrovnání. Škoda činila podle obžaloby přes 19 milionů korun. Soud Svobodovi udělil pětiletý trest, exministr ale nakonec ve vězení strávil jen tři roky, poté ho v roce 2008 podmíněně propustili na svobodu.

Vladimír Mlynář

• ministr informatiky za US-DEU ve vládách Vladimíra Špidly a Stanislava Grosse v letech 2002-2005, poslanec za US-DEU v letech 1998-2006

Policie jej v roce 2005 obvinila z napomáhání k trestnému činu zneužívání informací v obchodním styku a zneužívání pravomoci veřejného činitele. Stíhán byl kvůli založení společnosti Testcom servis, které svěřil portál veřejné správy. Městský soud v Praze Mlynáře původně poslal na 5,5 roku do vězení, rozsudek ale v listopadu 2007 zrušil vrchní soud. Nejvyšší soud zamítl i dovolání nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké.

Marie Součková

• ministryně zdravotnictví za ČSSD ve vládě Vladimíra Špidly v letech 2002-2004

Součková čelila obvinění kvůli smlouvě mezi ministerstvem a advokátem Zdeňkem Nováčkem o poskytování právní pomoci ve sporu s firmou Diag Human. V lednu 2005 byla obviněna z porušení povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci veřejného činitele. Kvůli téměř desetimilionové škodě jí hrozilo až desetileté vězení. Kauza se u prvoinstančního soudu projednávala pětkrát, nakonec soudkyně dospěla k názoru, že Součková sice uzavřela špatnou smlouvu, nechtěla ovšem zvýhodnit Nováčka, ale uspět v kauze Diag Human. Kauza skončila definitivně v červnu 2011.

Martin Barták

• ministr obrany a vicepremiér za ODS ve vládě Jana Fischera v letech 2009-2010

Začátkem prosince 2011 jej policie obvinila z přijímání úplatků. Podle žaloby, podané soudu v lednu 2013, Barták a zbrojař Michal Smrž požadovali od vysokých představitelů firmy Tatra úplatky za vyřešení problémů, které firma měla při dodávce automobilů pro českou armádu. Barták chtěl údajně pět milionů dolarů (přes 80 milionů korun). V roce 2014 byl obvinění pravomocně zproštěn, neboť Městský soud v Praze i Vrchní soud v Praze konstatovaly, že skutek není trestným činem.

Tomáš Julínek

• ministr zdravotnictví za ODS ve vládách Mirka Topolánka v letech 2006-2009, senátor za ODS v letech 1998-2010

Policie v roce 2013 obvinila Julínka z toho, že v roce 2008 podepsal smlouvu, podle níž měly osm z deseti stanovišť vrtulníkové záchranné služby obsluhovat od ledna 2009 do konce roku 2016 soukromé firmy Alfa-Helicopter a DAS. Policie tvrdila, že tak politik způsobil státu škodu 792 milionů korun. Usnesení o trestním stíhání exministra zrušilo Nejvyšší státní zastupitelství v létě 2013, policie případ odložila v prosinci 2015.

Filip Harzer