Za mříže se v Česku vrací až tři čtvrtiny vězňů. Na vině je především nedostatečná péče po propuštění
Vymanit se z původního kriminálního prostředí, najít si bydlení, práci, splácet dluhy. Asi tři čtvrtiny vězňů to po propuštění na svobodu nezvládnou, a tak se za mříže vracejí. Recidiva v Česku je jednou z nejvyšších v Evropské unii. I když počet odsouzených klesá, české věznice jsou pořád přeplněné. Řešením je podle zástupců justice, vězeňské služby i neziskových organizací systematická podpora propuštěných vězňů v integrování do společnosti.
„Je to hrozně těžký vrátit se z basy. Je to opravdu hrozně těžký a nedivím se těm lidem, že to prostě vzdaj,“ říká Radiožurnálu pětapadesátiletý Pavel, který se za mříže vrátil několikrát. Při posledním výkonu trestu se obrátil s prosbou o pomoc na neziskovou organizací Rubikon Centrum.
„Rubikon mi pomohl hodně s tím, abych se do vězení nevrátil. Bojoval jsem hlavně s úřady – když se vrátíte, jednají s vámi jako s kriminálníkem. Není to nic příjemného,“ popisuje.
Organizace poskytuje klientům i doprovody na úřady, pakliže například žádají o nějaké dávky.
„Systém sociální pomoci je extrémně složitý. Útvary vůbec nejsou propojené, takže se potom stává, že člověk musí neustále dokládat každý měsíc ty samé věci. Na úřadu se mu mnohdy pomoci nedostává a setkává se spíše s neochotou a opovržením. Doprovody na úřady tak slouží I jako psychická podpora,“ říká Silvie Silná, Pavlova odborná poradkyně, se kterou se poprvé setkal už ve vězení.
2:05
Světelská věznice má nové oddělení pro odsouzené ženy s dětmi do jednoho roku
Číst článek
Silvie doporučila Pavlovi, aby se po propuštění nevracel zpět do města, kde páchal trestnou činnost. Nejprve mu pomohla najít ubytovnu v Praze a teď - po třech letech na svobodě - má Pavel pronajatý svůj byt a stará se o komunitní zahradu. Kvůli zdravotním problémům zatím na částečný úvazek.
„Chodím sem středy, čtvrtky a soboty. A dělám tady zahradníka, podle potřeby třeba sekám trávu. Psychicky mi to pomáhá,“ chválí své nové povolání Pavel.
Vytváření recidivistů
Přechod do běžného života zvládne v Česku jen čtvrtina odsouzených. Podle statistik vězeňské služby se kolem 70 procent vězňů za mříže vrací.
Podle náměstka generálního ředitele vězeňské služby Simona Michailidise je nezbytné s vězni po propuštění pracovat.
„Vězeňská služba ve své působnosti může odvést tu nejlepší práci, pokud ji ovšem nenásleduje alespoň stejně kvalitní postpenitenciární péče po propuštění, pak se lidé dříve či později vrátí do věznic. V prvních týdnech a měsících po propuštění je velmi důležitý doprovod, a to včetně určitého servisu v podobě poradenství v oblastech zaměstnání, oddlužení, vzdělání, případně základního zařízení se v novém životě,“ říká šéf Vězeňské služby ČR.
3:15
Měly ulehčit věznicím, teď je jich nadbytek. Sledovací náramky za 15 milionů hlídají jen desítky lidí
Číst článek
Pomoct přetíženým věznicím by mohly taky alternativní tresty jako veřejně prospěšné práce nebo domácí vězení. V Česku jich loni soudy rozdaly skoro 40 tisíc - oproti tomu ve vězení skončilo 8000 odsouzených.
Podle Petra Černého ze Soudcovské unie mají alternativní tresty i svoje úskalí. „Když někdo začíná svoji trestní kariéru a je náležitým způsobem znalecky prozkoumán, tak by mu byl uložený krátkodobý nepodmínění trest. Potíž alternativních trestů ovšem spočívá v tom, že když jich uložíte více za sebou, pak se přemění na pětiletý trest odnětí svobody a vytváříme recidivistu,“ připomíná.
Velkou komplikací pro opětovné začlenění do společnosti jsou dluhy, které odsouzení často mají. Nezávislá senátorka za hnutí STAN Hana Žáková chce proto zavést jednotný rejstřík, který by dluhy zpřehlednil.
