Od vraždy Horákové uběhlo 67 let. Stále není jasné, kde leží její ostatky
Ani 67 let po justiční vraždě právničky Milady Horákové není zřejmé, jak komunistický režim naložil s jejími ostatky. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská (za KDU-ČSL) to při úterním pietním shromáždění na místě popravy v pankrácké věznici kritizovala, podle ní chce řada politiků nechat tuto kapitolu dějin spát.
Historik vězeňství Aleš Kýr připomněl, že na Pankráci bylo popraveno 177 odpůrců komunismu, pozůstalí však dostali jen 12 uren.
Horská uvedla, že smrt Horákové je dodnes jednou z největších obžalob komunismu. Označila za nepochopitelné, jak je komunistické smýšlení a uvažování ve společnosti stále silné. Řada lidí - i na vysokých postech v politice - podle ní sice převlékla kabát, avšak styl myšlení nikoliv.
Nevyřešená minulost
"Hlavní nebezpečí nevidím v komunistické straně, ale v nevyřešené minulosti," podotkla s tím, že komunisté doposud neodsoudili své zločiny. Jako příklad zmínila dělnickou prokurátorku Ludmilu Brožovou-Polednovou, která se za svou účast ve vykonstruovaném procesu s Horákovou nikdy neomluvila.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) varoval při pietě před lidmi, kteří zpochybňují geopolitické směřování ČR na západ. Proti takovým tendencím je podle něj nezbytné bojovat. "Je důležité připomínat, že justiční vraždu Milady Horákové zorganizovala komunistická strana a že to udělala po moskevském vzoru a s moskevskými poradci," zdůraznil.
„Nejsem bezradná a zoufalá – nehraji, je to ve mně tak klidné, poněvadž mám klid ve svém svědomí.“ M. Horáková, poslední dopis, 27. 6. 1950 pic.twitter.com/Ah5IogNlGh
— MSp ČR (@SpravedlnostCZ) 27. června 2017
Z celkového počtu 177 odpůrců komunistického režimu popravených na Pankráci bylo 95 tajně pohřbeno do šachtových hrobů na ďáblickém hřbitově, zbylých 82 těl bylo zpopelněno v motolském a strašnickém krematoriu. Horáková má symbolický hrob na pražském Vyšehradě, podle historika Kýra si ji však lze nejsilněji připomenout právě na místě, kde byla 27. června 1950 oběšena za údajné spiknutí a velezradu.
Místo popravy odhalil v roce 1992 archeologický průzkum založený na svědectví bývalého politického vězně. Upozornil na existenci dvou popravčích dvorků za pankráckou vězeňskou nemocnicí. Jeden z dvorků v minulosti nahradila prádelna, na druhém byl nad někdejší šibenicí vztyčen na památku Horákové dřevěný kříž s trnovou korunou.
Na obou dvorcích bylo v letech 1949 až 1954 popraveno 165 odpůrců režimu včetně jediné ženy - Horákové. Dalších 12 politických vězňů pak v letech 1954 až 1960 čekala poprava na novém popravišti v suterénu hlavní vězeňské budovy.
