Sedm klíčů k národní pýše a odkazu českých králů
Držitelé sedmi klíčů otevřeli dveře ke Korunní komnatě k nejcennějšímu pokladu země - ke korunovačním klenotům. Korunovační klenoty budou od zítřka až do 13. července vystaveny na Pražském hradě. Patří mezi ně Svatováclavská koruna, královské jablko a žezlo. Už císař Karel IV. přikázal vystavovat klenoty jen při významných příležitostech. Letos se tak děje k výročí deseti let České republiky k pětaosmdesátému výročí vzniku Československa.
Držiteli klíčů od dveří Korunní komory jsou prezident republiky, předseda vlády, arcibiskup pražský, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, probošt Metropolitní kapituly u svatého Víta a primátor hlavního města Prahy.
Po snesení Českých korunovačních klenotů z trezoru do Svatováclavské kaple byl soubor klenotů prohlédnut a v doprovodu Hradní policie a Hradní stráže přenesen do Starého královského paláce.
V prostorách Staré registratury pak bude národní poklad číslo 1 a kulturní památka číslo 2 (zde se 1 pyšní Pražský hrad) nainstalován do vitríny, kterou pro jejich vystavení navrhl v roce 1929 architekt Josef Gočár.
Veřejnosti budou České korunovační klenoty zpřístupněny od 3.července do 13. července 2003. Den po skončení výstavy, 14. července 2003, budou Korunovační klenoty za přítomnosti držitelů klíčů opět uloženy do Korunní komory.
Součástí vystaveného souboru bude Svatováclavská koruna z roku 1346, kožené pouzdro na Svatováclavskou korunu z roku 1347, korunovační žezlo a jablko ze druhé čtvrtiny 16. století, Ostatkový korunovační kříž z poloviny 14. století, korunovační plášť, štola, pás, límec a pláštěnka z první třetiny 17. století.
Jak Radiožurnálu řekl mluvčí prezidenta republiky Tomáš Klvaňa, lidé si budou moci zakoupit také CD Rom s podrobným výkladem o klenotech. Ten rom dává ucelený přehled v textové i grafické úpravě, třeba i detailní fotografie z různého úhlu.
Ústředním objektem souboru klenotů je nepochybně Svatováclavská koruna, kterou generace obyvatel chápají jako historický symbol českého státu. Byla zhotovena pro korunovaci českého krále Karla IV., která se konala 2.září 1347, a to zřejmě i z drahých kamenů z původní přemyslovské koruny. Koruna nikdy nebyla ve vlastnictví krále, byla mu pouze svěřena. Kdysi bývala umístěna na lebce sv. Václava. Nyní je uložena v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.
Koruna je zhotovena ze zlata o ryzosti 21 - 22 karátů. Je tvořena obloučky přecházejícími do trojlistů - lilií a ozdobena 96 drahokamy a 20 perlami. Kameny pocházejí hlavně z Ceylonu a Siamu, smaragdy především z Egypta.
Královské jablko je zhotoveno z 18 karátového zlata a vysoké 22 cm. Tvoří jej dvě polokoule spojené obroučkou ozdobenou drahokamy, perlami a drobnými zlatnickými detaily. Jablko ukončuje kříž se šesti drobnými sfingami. Také kříž je zdoben drahokamy, emailovými ornamenty a perlami.
Královské žezlo je dlouhé 67 cm a váží přes 1 kilogram. Rukojeť pokrývají emailové úponky ohraničené perlami. Ukončení žezla tvoří hlavice s perlami, nastavená rozvinutou volutovou kytkou, ozdobenou perlami, čtyřmi spinely a safíry.
Česká královská koruna spočinula v průběhu bezmála pěti set let na hlavách celkem dvaadvaceti panovníků: poprvé 2. září 1347 ozdobila Karla IV., jako poslední z vládců obdržel českou korunu 7. září 1836 Ferdinand V. Stejně tak přijala vzácný klenot z rukou pražského arcibiskupa jako první panovnice Blanka z Valois, první manželka Karla IV., řetěz slavnostní tradice pak uzavřela v září 1836 Marie Anna Sardinská, manželka Ferdinanda V.
