Zveřejnění zprávy OLAF podle ministerstva bránila právní analýza. Písemný dokument k ní ale neexistuje
Ministerstvo financí ji používalo jako zaklínadlo, proč nezveřejní zprávu Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) ke kauze Čapí hnízdo. Server iROZHLAS.cz si proto právní analýzu od resortu Aleny Schillerové (za ANO) vyžádal s pomocí informačního zákona. Verdikt? Zamítnuto: žádná právní analýza v dané věci neexistuje. Alespoň ne na papíře.
Necháme si na to zpracovat právní analýzu. Tak zněla univerzální odpověď ministerstva financí na výzvy, ať zveřejní závěrečnou zprávu OLAF k Čapímu hnízdu. Ta do Česka dorazila z Bruselu loni v prosinci.
Nejen Čapí hnízdo. Projděte si seznam 44 podezřelých projektů, které chce Brusel vyjmout z dotací
Číst článek
Na danou analýzu se pak odkazoval resort také v tiskovém prohlášení na svých internetových stránkách, kde zkraje ledna vyvěsil stanoviska k některým oficiálně podaným žádostem o zveřejnění zprávy evropského úřadu.
Sama ministryně Alena Schillerová (za ANO) pak právní analýzou argumentovala i v případě, kdy vyhověla žádosti dvou poslanců – Jakuba Michálka od Pirátů a Dominika Feriho z TOP 09.
„V pondělí podepíši právní analýzu, která umožní zprávu těmto poslancům vydat,“ uvedla v polovině ledna.
Právní analýza neexistuje
Redakce proto o danou právní analýzu požádala ministerstvo financí s pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím. Resort ji však zamítl. Odůvodnění? Analýza neexistuje, alespoň ne na papíře.
„Ministerstvo financí žádost odmítá, a to z toho důvodu, že se žádost vztahuje k informacím, kterými povinný subjekt nedisponuje a jako takové neexistují,“ píše se v rozhodnutí (viz obrázek).
V dokumentu, pod kterým je podepsaný mluvčí ministerstva Michal Žurovec, se dále uvádí, že si resort „žádnou právní analýzu zpracovat nenechal a ani si sám právní analýzu ohledně toho, zda může zveřejnit zprávu OLAF ve věci Čapího hnízda, nezpracoval“.
Server iROZHLAS.cz proto o vysvětlení požádal nejdříve mluvčího Žurovce.
Ten za jediný formální výstup zmiňované právní analýzy označil rozhodnutí ministerstva a jeho odůvodnění v případě starší (výše zmiňované) žádosti, ve které autor domáhal poskytnutí celé zprávy evropského úřadu.
Vše šlo ústní formou
Podle Žurovce měla totiž provedená analýza ústní podobu. „Právní analýzou se v tomto případě rozumí porady a vzájemná odborná komunikace příslušných interních zaměstnanců ministerstva financí, jejímž výstupem je uvedené rozhodnutí a jeho zdůvodnění,“ doplnil.
„Právními analýzami jsem měla na mysli posouzení a přípravu obsahu správních rozhodnutí vydaných ministerstvem financí na základě doručených žádostí o poskytnutí závěrečné zprávy OLAF.“
Alena Schillerová (ministryně za ANO v demisi)
Redakce proto podala novou žádost o informace. Tentokrát žádala o veškeré písemné podklady či materiály, na jejichž základě pracovníci ministerstva své závěry formulovali, byť ústně. Žádost ale nebyla ani v tomto případě úspěšná.
Přišla vesměs totožná odpověď: „K analýze žádosti došlo v rámci posuzování a vyřizování předmětné žádosti věcně příslušným úřadem, nemá písemnou podobu a jediným jejím formálním výstupem je rozhodnutí o odmítnutí žádosti tak, jak tomu obdobně bývá i u všech ostatních rozhodnutí o odmítnutí.“
S žádostí o reakci se proto redakce obrátila přímo na ministryní financí Alenu Schillerovou (za ANO). Ta verdikt svého resortu potvrdila. „Právními analýzami jsem měla na mysli posouzení a přípravu obsahu správních rozhodnutí vydaných ministerstvem financí na základě doručených žádostí o poskytnutí závěrečné zprávy OLAF,“ uvedla.
Postup mimo praxi
Podle ústavního právníka Aleše Gerlocha však v tomto ohledu postup ministerstva neodpovídá běžné praxi, ve které nad ústní podobou převládá forma písemných analýz.
Zamítnutí zveřejnění
Ministerstvo financí v rozhodnutí o odmítnutí žádosti podané na základě informačního zákona, v níž autor požaduje poskytnutí celé zprávy OLAF ve věci Čapího hnízda a na kterou redakci odkázal mluvčí Michal Žurovec coby hlavní oficiální výstup právní analýzy, argumentovalo hlavně tím, že jde o součást živého spisu, tudíž požadovanou informaci nelze poskytnout.
„Praxe bývá jiná. Standardní by spíše bylo, kdyby to, co formulují, zdůvodnili písemně. Je to transparentnější i rychlejší, když sepíšu dvě stránky, než abych zdůvodňoval a vysvětloval to, co navrhuji, někomu ústně. Možné to ale je,“ popsal.
Ačkoli nakonec Gerloch přiznává, že ústní forma v případě analýzy možná je, očekával by podle svých slov, že v takto sledovaném případu budou existovat alespoň písemné podklady.
„Z něčeho vycházet museli. Předmětem analýzy muselo být nějaké stanovisko, posudek, zákon, rozsudek soudu nebo i více dokumentů. Zprávu OLAF museli analyzovat ve vazbě na jiné právní dokumenty,“ doplnil.
