Služební zákon bude platit. Poslanci podle očekávání přehlasovali prezidentské veto. Miloš Zeman normu vetoval kvůli takzvaným politickým náměstkům, které si bude moci ministr na svůj úřad přivést. Podle Zemana to popírá základní princip zákona o státní službě, tedy odpolitizování státní správy. Prezident již dříve řekl, že při přehlasování se kvůli normě obrátí na Ústavní soud.

21:38 24. října 2014 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Podání k Ústavnímu soudu je připraveno a samozřejmě může být podáno teprve tehdy, až případně přehlasované prezidentské veto vyjde jako zákon ve sbírce zákonů,“ vzkázal prezident ze své nynější cesty po Číně.

Političtí náměstci nejsou jediná věc, kterou Zeman na zákonu kritizuje. Nelíbí se mu ani to, že nejvyšším úředníkem bude náměstek ministra vnitra, kterého jmenuje vláda, a veto zdůvodnil třeba i zásadními ústavně-právními pochybnostmi, například nestandardní procedurou projednávání nebo mezerami v zákoně.

Podle premiéra Bohuslava Sobotky není žádný z prezidentových argumentů pravdivý a ústavní stížnost je zbytečná.

„Nepochybně všichni objektivní ústavní experti řeknou panu prezidentovi totéž, co říkáme jako představitelé vlády a vládní koalice, co říkají naši právníci – tady prostě není důvod pro podání ústavní stížnosti,“ řekl Sobotka.

V dolní komoře pro novelu hlasovalo 123 ze 166 přítomných poslanců. Proti bylo hnutí Úsvit, komunisté se zdrželi. Podle komunistů by političtí náměstci ministra neměli být dva, jak umožňuje novela, ale jen jeden.

„Politika se má realizovat prostřednictvím legislativních norem, které schvaluje Poslanecká sněmovna. A na to právě navazují i ministerstva, která podle těchto norem jednají. Nikoli podle politických náměstků, kteří tady byli před rokem 1989,“ uvedl šéf poslanců Úsvitu Radim Fiala.

„Možná si všichni pamatujeme, že státní instituce měly každá svého politického tajemníka, a takto bychom to tedy řešit nechtěli,“ doplnil.

Norma začne platit od ledna

Zákon bude účinný od ledna příštího roku, a to i v případě, že ho Miloš Zeman napadne u Ústavního soudu. Státní služba bude spadat pod ministerstvo vnitra. Šéf resortu Milan Chovanec potvrdil, že přípravy pokračují:

„My jsme očekávali, že se veto prezidenta podaří přehlasovat. Jsme připraveni vypsat teď výběrová řízení na náměstka ministra vnitra a personálního náměstka, které oba bude jmenovat vláda.“

„Vedle toho naši pozici vysvětlujeme Evropské komisi, už jsme spolu s ministerstvem pro místní rozvoj poslali první poziční zprávu a budeme chtít se zástupci komise jednat a obhájit naši pozici, abychom mohli kontinuálně čerpat evropské peníze,“ dodal ministr vnitra

Podle šéfa poslanců ODS Zbyňka Stanjury služební zákon stabilizuje státní správu. „Je to dobrý kompromis, který přináší jistotu, že po každých příštích volbách nedojde k takovému zemětřesení ve státní správě jako třeba po těch loňských,“ řekl.

„Protože za prvních šest měsíců bylo vyměněno zhruba tisíc lidí, zejména na ministerstvech. A jsou to zejména lidé v řídicích funkcích, samozřejmě se to netýká řadových referentů,“ doplnil.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) si myslí, že díky služebnímu zákonu budou chráněni kvalitní úředníci. „Je zde velký potenciál k tomu, aby ve svých pozicích mohli zůstat úředníci, odborníci, kteří se budou nadále profilovat,“ upozornil.

Odborům se naopak nelíbí, že nakonec nebude zavedeno generální ředitelství. „Domníváme se, že tím byla porušena deklarovaná depolitizace,“ vysvětlil předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Jan Rovenský.

ČTK, Věra Pfeifferová, Veronika Sedláčková, kap, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít