Pilný nařídil přezkum praxe finanční správy. Některé její kroky likvidují firmy, stěžují si podnikatelé
Podnikatelé si čím dál víc stěžují, že je finanční správa likviduje pomocí takzvaných zajišťovacích příkazů. Těmi po nich chce naráz vyplatit až stamilionové sumy za údajně neodvedené DPH. K vydání příkazu úřadům stačí jen pouhé podezření, že podnikatel či jeho dodavatel daň neodvedl, jak má. Příliš tvrdý postup berních úředníků se nelíbí ani poslancům a premiérovi. Problém chce s finanční správou řešit i nový ministr financí Ivan Pilný z hnutí ANO, zjistil Radiožurnál.
Ministr financí Ivan Pilný požádal šéfa finanční správy Martina Janečka o přezkum, že takzvané zajišťovací příkazy při výběru DPH od podnikatelů vydávají jeho podřízení podle zákona a daných pravidel. Analýzu pak chce podle mluvčího ministra Michala Žurovce i o postupu daňařů týkající se kontrolních hlášení o DPH. Čím dál víc firem si totiž stěžuje, že je finanční úřady likvidují především zajišťovacími příkazy, podle kterých mají najednou zaplatit až stamilionové částky.
V případě kontrolních hlášení si podnikatelé zase nejvíce stěžovali na nesmyslně vysoké pokuty. To uznal už předchůdce Pilného Andrej Babiš, který sankce změkčil a umožnil podnikatelům zažádat o prominutí pokut z loňska. Pilný chce nyní od Janečka analýzu, jak praxe ohledně kontrolních hlášení nyní vypadá.
Vzali si všechno
Jednou z obětí finančních úřadů se stala společnost Autotrans Petrol Jaromíra Kryštofa, jak upozornil pořad Reportéři ČT. V květnu 2015 mu zazvonil telefon s tím, že za půl hodiny k němu dorazí daňaři. „Zavolali nám, že máme v datové schránce 19 zajišťovacích příkazů. Když dorazili, chtěli, ať zaplatíme 90 milionů korun. Protože jsme je neměli, tak řekli, že si vezmou všechno, co máme," vypráví Kryštof. Jeho rodinná firma, která do té doby přes 20 let bez problémů obchodovala s benzinem a naftou a provozovala i své pumpy, tak byla rázem na kolenou. „Prodali nám zboží z pump, vysáli si benzin z nádrží, prodali osobní auta," dodává. Společnost se pak kvůli platební neschopnosti dostala do insolvence.
Finanční správa obstavila účty firmám, které nic neudělaly. Hrozí ji za to arbitráže
Číst článek
Podobně skončila po úderu daňařů i společnost Českomoravská olejářská, kterou vybudoval Otakar Lejsek. Firma propustila 25 lidí a ukončila podnikání. „Celá kauza měla samozřejmě na pana Lejska vážný osobní dopad, protože mu to zničilo výsledky jeho dvacetileté práce," říká daňový poradce firmy Tomáš Hajdušek. Majitel se totiž kvůli obavám ze msty úředníků sám veřejně vyjadřovat nechce. K zásahu došlo sice už v roce 2013, dodnes se ale celá kauza táhne.
Finanční správa zasáhla v obou případech v podstatě ze stejného důvodu. Firmy podle ní nakoupily benzin a naftu původem z německých rafinerií už v zahraničí, a ne až od dovozců v Česku, jak ukazují jejich papíry. Podle zákona tedy údajně neměly mít nárok na odpočet DPH. Podle Jaromíra Kryštofa to ale není pravda. „My jsme to koupili v Česku od české firmy s DPH tak, jak to má být. Finanční úřady ale tvrdí, že ne, že jsme to měli dovážet bez DPH a neměli jsme tak nárok na odpočet," říká.
Daňaři určili vlastnictví podle toho, že firmy na dovoz paliv do Česka poskytly vlastní cisterny, a proto prý fakticky byly i dovozci. Zapojení svých cisteren však společnosti vysvětlují naopak svou obezřetností, že si chtěly pohlídat bezpečné dodání a kvalitu nakoupených pohonných hmot ze zahraničí.
Spor doputoval v obou případech až k Nejvyššímu správnímu soudu. Podle soudce Karla Šimky byla teorie s cisternami chybná. „My jsme řekli, že se musí posuzovat jednotlivé případy. Daňová správa to přitom brala jako mustr, že komu patří cisterna, ten je i majitel zboží. To jsme jim zhruba před 1,5 rokem zarazili. Překvapilo nás ale, že finanční správa pak postupovala ve stejných případech úplně stejně znovu. A znovu to u nás prohráli," upozorňuje.
Ani zrušení zajišťovacích příkazů soudem pro firmy neznamená, že mají vyhráno. Spor se totiž jen vrátil zpátky na finanční správu. A ta pokračuje ve vyšetřování podezření, zda nedošlo k jinému podvodu s DPH. „Z dokumentů ze spisu je zřejmé, že nyní se finanční správa bude snažit najít jiný důvod pro vyměření daně. Bude zkoumat, zda se pan Lejsek mohl účastnit podvodu," potvrzuje Hajdušek.
Jistota čtyřnásobku
O postup finančních úřadů se i kvůli těmto případům začali zajímat i poslanci. Nelíbí se jim velký nárůst zajišťovacích příkazů vydaných v posledních čtyřech letech. Zatímco v roce 2013 jich byly jen čtyři stovky, předloni jejich počet stoupl na 1605, loni sice klesl, ale jen na 1561. Premiéra Bohuslava Sobotku z ČSSD poslanci vyzvali, aby zajistil od ministra financí analýzu, zda je postup finanční správy v pořádku. A zda zajišťovací příkazy nezneužívá.
To sama finanční správa vylučuje. Její mluvčí Petra Petlachová říká, že k vydání zajišťovacích příkazů daňaři přistupují jen v krajních případech. „Zejména při vyšetřování a rozkrývání řetězových podvodů s DPH," zdůrazňuje. Nejvyšší správní soud podle ní také zrušil rozhodnutí finančních úřadů jen u zlomku případů. „Konkrétně to bylo jen u 1,33 procenta ze všech subjektů, které se proti příkazům odvolaly," říká mluvčí.
Sám Nejvyšší správní soud ale vůbec nevylučuje, že počet zrušujících rozsudků se může zvýšit. „V posledních letech vidíme znatelný nárůst sporů, i když to nejsou nějaká dramatická čísla ve srovnání s jinou agendou. Na druhé straně, my nyní řešíme věci zhruba dva roky staré. Takže to, co se děje dneska, my budeme řešit zhruba za dva roky," dodává Šimka.
