Každoročně se na pražském Vítkově koná pietní akt u příležitosti výročí vzniku samostatného československého státu. Kromě politických představitelů se ho účastní především veteráni, armádní jednotky, sokolové i skauti.

Za zvuků chorálů byly k památníku přineseny i slavnostní prapory. Činitelé pak pod sochu Jana Žižky položili věnce. Minutou ticha pak přítomní uctili památku. Oslavy státního svátku vyvrcholí večerním propůjčováním státních vyznamenání z rukou prezidenta republiky.

Miloš Zeman se letos neúčastnil květnového pietního aktu u příležitosti konce druhé světové války. Omluvil se kvůli časové tísni.

Pieta se koná za účasti jednotek ozbrojených sil a policie. Nastoupeni jsou třeba vojáci 4. brigády rychlého nasazení, čestné stráže nebo Hradní stráže. Na pietu se přišly podívat desítky lidí.

Slavnostní den i na dalších místech

Akce k založení republiky se v sobotu konají i na dalších místech republiky, třeba v Ostravě nebo v Plzni. V Moravském Krumlově bude odhalen památník české státnosti, v Ostrožské Lhotě pak pamětní deska velitele parašutistického výsadku Carbon Františka Bogataje. Jaroslava Nováka, velitele Tvrze Hanička, která byla součástí předválečného opevnění Československa, připomene pamětní deska u pevnosti.

Památník na Vítkově vznikl v letech 1929 až 1938 k poctě československých legionářů. Po roce 1948 sloužil k propagaci komunistického režimu, byli v něm pohřbíváni významní představitelé Komunistické strany Československa. V roce 1953 v památníku vzniklo Mauzoleum Klementa Gottwalda.

Po pádu komunismu v roce 1989 byli všichni pohřbení lidé odvezeni, nyní je památník ve správě Národního muzea. Lidé si v něm mohou prohlédnout expozici o významných meznících české a československé státnosti ve 20. století. Žižkova socha patří k největším jezdeckým pomníkům na světě. Socha s výškou devět metrů a délkou 9,6 metru váží 16,5 tuny.

rez, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít